Jde jen o to, být ve správný čas na správném místě.
Anebo mít prostě kliku.
Jde jen o to, být ve správný čas na správném místě.
Anebo mít prostě kliku.
Když se buduje, žádá si to své.
Pokud se navíc buduje v rámci neziskových aktivit, žádá si to mnohem víc.
KIKI aneb pohádka o lidské ruce
Bylo nebylo?
Při pohledu na zubožené tělíčko Kikiny, bílé plaché kočičí princezny, bohužel bylo. Ovšem nikoliv za devatero horami a devatero řekami, kde žije zlý drak, ale docela blízko, co by kamenem dohodil. V malebné obci, kam by ani drak netrefil, zato zde žije zlý (ne)tvor, co se hrdě nazývá člověkem. Kikina zde statečně snášela jeho rozmary a byla vděčná za trochu čehokoliv, ač o vlídném slově či pohlazení si mohla nechat jenom zdát.
Malé kotě (mňau, mňau;-)
Ano, takhle začíná stará známá rozverná písnička ze semaforské éry...
... i když "jenom" kočičí ...
Nevím nevím, jestli mezi těmi všemi problémy a ději, které hýbou zemí, budem "in" - ale zkusit se má vše, zvláště když neprosíte za sebe, ale bytosti, které samy nezmůžou nic.
Mnohé chlupaté vánoční dárky končí v ulicích, a ač je zatím mrazivo, jaro se přihlásí v plné síle a opět začne ten každoroční kolotoč, kdy se geometrickou řadou rodí další a další opuštěná koťata, útulky praskají ve švech - a málokoho to zajímá.
Zdá se vám titulek podezřelý?
Ale ne, nečekejte recept z cizokrajných dálek.
Je to jen o nás – o lidech. A o zvířatech, která k nám po staletí neodmyslitelně patří.