Vidím to v živých barvách - několik obrazů z filmu ze života majitele psa. Tedy aspoň toho, který má svého psího miláčka, případně několik takových, v bytě. Pokud mezi takové milovníky psů taky patříte, určitě to taky znáte: otisky tlapek na podlaze, v době línání povalující se chlupy ve všech rozích, občasná zvracecí či ještě horší nehoda... Je toho spousta, co s láskou po svých psích kamarádech musíme uklízet. A co teprve chovatelé! Máte-li dva měsíce v bytě psí mimina, v určitém období málem nepustíte hadr z ruky.

Tak tedy... obraz první:

Návrat z deštivé procházky

Venku leje jako z konve, ale venčit se samozřejmě musí. Promoklí na kost se blížíte domů a těšíte se na horký čaj vylepšený něčím na ještě rychlejší zahřátí. Po vstupu do domu zavelíte "zůstaň" a začnete se zbavovat vodou nasáklých svršků. Vašemu psímu zlatíčko touží po tomtéž a tak se vší silou otřepe, že voda cáká v okruhu dvou metrů. Veranda se v mžiku topí ve vodě. Ach jo! Místo vaření čaje vezmete hadr a kýbl a zakleknete k úklidu.

Malá obměna - obraz druhý:

Návrat z procházky po dešti

Tentokrát se podařilo a procházka začala být nutná až poté, co déšť vyčerpal zásoby vody. Vracíte se domů sice suší, ale zato hezky zablácení. Svému psovi už cestou vysvětlujete, že bude muset hned do vany a hezky umýt nožky, u menších také bříško. Tváří se moudře, jako by vám rozuměl každé slovo. Ale jen do chvíle, než otevřete dveře. V tu chvíli, přes váš křik "zůstaň, stůj" a podobně, se zablácené psisko řítí dovnitř a vaše nová plovoucí podlaha úpí pod nánosy bláta. Závěr je opět stejný - hadr, kýbl a "na kolena, na kolena, na kolena...".

Obraz třetí:

Roztomilá štěňátka

Vaše milovaná fenka má štěňátka. Sláva! Tolik jste se všichni těšili na malé chlupaté kuličky, které budou jistě nejkrásnější a nejroztomilejší na celém světě. Jenže čas letí, bezbranní malí tvorečci se začnou rozlézat po místnost a ani pilná maminka už nestihne všechno uklidit. Takže pokud nevychytáte pravý okamžik k přenesení miminek na čůrací podložku (případně ji vůbec nepoužíváte), než se nadějete, máte z podlahy rybník. Závěr už nebudu ani opakovat...

Každý pejskař by takových situací vymyslel mraky. I když je milujeme, někdy bychom jim s radostí ten hadr vrazili, aby si po sobě uklidili sami!

Taky už mě to nebavilo a tak jsem se poohlížela. A začala jsem (už před pár lety) zkoušet různé mopy. Některé jsem odhodila po prvním použití, jiným jsem dala chvíli šanci, jestli třeba nevymyslím nějaký grif, aby to fungovalo, jak si představuji. Pak jsem našla typ mopu, který jakž-takž vyhovoval mým potřebám. Ale nemocná páteř se pořád ještě bránila - vytírání bylo s mopem samozřejmě lepší než na kolenou s hadrem, případně hadrem namotaným na smetáku, ale ohýbat se ke kbelíku a máčet si ruce ve vodě, to jsem musela pořád. 

A pak se to stalo:
dostala jsem Spontex Quick Max mop!

Co je na něm tak světoborného? 

1. samoždímací systém - nemusíte se ohýbat, nemusíte si namáčet ruce, jednoduchým pohybem z namočeného mopu vytlačíte vodu, jak potřebujete;

2. teleskopická tyč - nastavíte si délku podle potřeby;

3. náhrada z mikrovlákna - to je vlastně ten hadr, kterým se vytírá, a ten je z tak bezvadného materiálu, že sebere každé smítko a perfektně saje vodu, takže vytřete skoro dosucha, navíc samoždímací systém z ní po novém namočení špínu vytlačí (jo, a můžete ji prát normálně v pračce);

4. otočná hlavice - s tou se dostanete opravdu všude a ani rohy místností nezůstanou ušetřeny;

5. perfektní kbelík - samozřejmě můžete použít jakýkoliv kbelík, do kterého se vám hlavice mopu vejde, abyste ji mohli celou namočit, ale tenhle speciální opravdu doporučuji - za žádných okolností jej nepřevrátíte, ani při nesení se vám nemůže rozhoupat díky skvěle vyřešenému uchu, má zobáček pro vylévání vody a zespodu úchop pro prsty, takže vám nevyklouzne...

Používám Spontex Quick Max mop už nějakou dobu, ale stále jsem nenašla žádnou nevýhodu. Proto jsem si jistá, že i vám dobře poslouží. A nepořádek po našich psích miláčcích bude uklizený rychle a s úsměvem!