Měla jsem doma před necelý rokem podobnou situaci. Doma byli kočička a kocourek tehdy oba dvouletí. Přibyla nám tehdy dvouměsíční kočička.  Mandy se koťátka celkem hned od začátku ujala, asi v ní probudilo nějaké mateřské city. Garfield na něj sice nesyčel, ale odmítal chodit domů a byl lítostivý. Protože zrovna začala zima, chodila jsem pro něj ven a nosila ho domů. Postupovali jsme asi takhle. Ze začátku jsem kotě před Garfieldem ani nehladila. Věnovala jsem se Garfieldovi aby pochopil že on tu má stále svoje místo kočičího miláčka a máme ho pořád stejně rádi.  I Mandy si s ním musela pohrát. Pak začal chodit teprve sám zase domů. A pak netrvalo dlouho a kočička Angii si ho získala provokováním ke hrám.Úplně se to srovnalo když Angii začala taky chodit ven. Garfield prostě žárlil. Teď už je můžu hladit oba a jsou v pohodě. A od té doby od nás také Garfield odhání všechny místní kočky kromě našich domácích. Což před tím nedělal. S Angií jsou teď nejlepší kámoši. Kastrované je mám všechny. Vaše kočička zřejmě žárlí. Zkusila bych třeba hry. Házet jim a střídat udici. Pamatuji si že našeho kocourka zaujalo právě to jak bylo koťátko hravé.  Jestli je jen trochu průbojnější, vyprovokuje starší kočky ke hře a máte vyhráno.  Mandy i když se o naše kotě starala téměř hned, začala si znovu doma víc hrát s kočičími hračkami. Dávejte ze začátku víc pozornosti kočkám které jste měli dřív a pomáhejte je sblížit hrou. Pokud si jen trochu hrají sami, můžete to třeba nechat i jen na nich.