Tento článek je určen pro všechny váhající, kteří sice chápou nutnost kastrace koček, ale svým kocouřím miláčkům chtějí dopřát trochu toho povyražení.Psala jsem popisek do inzerce na jednoho toulavého chudáka a pořád se mi nedařilo upravit ho do přijatelné délky. A tak vzniklo povídání, se kterým nejspíš budou souhlasit všichni, kdo se už setkali s následky toho, jak dopadne nekastrovaný kocour, který se ocitne v lokalitě (a nejen tam), kde je nekastrovaných kocourů několik. V boji o spáření jde o život, příroda je krutá a vyhrává ten nejsilnější nebo nejagresivnější. Ostatní buď trpí, nebo zemřou.
Takže se seznamte s Bertem, asi tříletým kocouřím chlapákem.
Berťas asi půl roku docházel na stravu na dvůr Azylu pro opuštěné kočky Lucky. Ovšem jen tajně a vždy se tvářil, jako že to vůbec nemá zapotřebí. Netušil, že je již zaregistrován, a tudíž dostal "umístěnku" - jen co se ho podaří ulapit. To byl ještě celý a zdravý.
Bohužel, dřív než se to podařilo, zmizel na delší dobu a jednoho dne zburcoval Azyl zoufalý řev v těsné blízkosti - Bert bojoval o holý život s několika cizími nekastrovanými kocoury z vesnice. Ti ho obkroužili a rvali ho zaživa. Dva byli zakousnutí do zadních noh a ocasu a další ho kousali do těla a do hlavy. Byli sice rozehnáni, ale Bert zmizel taky. Večer se z posledních sil doplazil na dvůr Azylu, ležel na trávě a nehýbal se, jen jedno oko prosilo o pomoc. O druhé oko přišel.
Došel až tam, kde tušil jistotu. Jakoby říkal: "Uzdrav mě, už nemůžu, ať už mám klid. Jestli to přežiju, jsem tvůj." Bez odporu přistoupil na operaci oka a při té příležitosti mu byla odebrána jeho mužská pýcha. Protože ho bolelo celé zakrvácené tělo, ani to nepoznal.
Rány se hojí a jen ošklivé stehy na oku a holá místa na nohou dávají znát, že se o život rval statečně. A jak plyne čas, z hrdého a nezávislého Berta se nejdřív stal Berťas a posléze Bertík, Bertíček.
Bertík pomalu nabírá síly a vrací se mu bývalá krása (kdo říká, že velký rezavobílý kocour není krásný, musí být slepý). Je stále hrdý, jen se z nezávisláka stal milý kocour. Potřebuje hodně péče a je úžasné dívat se něj, jak se cpe masíčkem a vděčně juká jedním okem, jestli dostane nášup.
Berťas je po Panu Flekovi - Peyracovi (dneska těžkém pohodáři Mikešovi) dalším příkladem toho, jak se z tuláka a rváče stane kocour, který ocení, že jste muími kocoury, a přesto ho příroda nutila neustále se pouštět do předem prohraných bitev.
Takže váháte-li, zda kastrovat či nekastrovat svého kocourka, zkuste si říct jako v jedné nejmenované reklamě: "Jestli ho miluješ, není co řešit."
S laskavým svolením převzato z www.kocka-info.cz
kočka výstavy
Shibo - ne *mezi normálnima kočkama* ale mezi DOMÁCÍMA-+ KASTRÁTŮ-TO JE ZVLÁŠT TŘÍDA..U koček to mají na výstavách lepší ,tam jsou i třídy kastrátů a koček domácích.
www.basenji.wbs.cz