Stále přemýšlím, jak lidi nenásilně přimět, aby si začali všímat věcí kolem sebe a aby začali něco dělat. Přitom každý může udělat něco - někteří jsou ovšem nejen lhostejní, ale také pohodlní. Dere se mi na mysl jedno staré velmi moudré, bolestně pravdivé přísloví: "Když se nechce, je to horší, než když se nemůže." Každý může něco udělat, ale to by napřed musel chtít.

Před časem jsem si pořídila zakrslého králíčka. Bylo to zcela neplánované, nečekané, a bylo to zatraceně intenzivní. Říká se tomu "láska na první pohled", a tu jsem zažila v jedno nedělní dopoledne poprvé v životě. Neměla jsem tušení, co takový malý uzlík potřebuje, ale věděla jsem, že jí chci být dobrou kamarádkou, starat se o ni a mít ji blízko. A tak získala malá slečinka Bambi svůj domov.

Inu, učím se... Snažím se sbírat informace. S malou v klíně jsem si sedla hned první společný večer k internetu a zjišťovala informace o očkování. Vyhledávač mi mimo tipů "kam s ní" vyhodil i stránky odborné, kde jsem si tedy rozšířila obzory vrchovatě. Ovšem byly tu i stránky jiného ražení. Útulky pro opuštěná zvířata. A hádejte co. Na první pohled jsem se toho dne zamilovala ještě několikrát...

Náhoda, intuice, či osud, cosi mi vedlo ruku s myší ke stránce hodonínského útulku. Nebo že by to bylo natolik prosté, a vedly mě oči zatížené na hezkou grafickou úpravu? Buď jak buď, stránku jsem otevřela a strávila zde několik hodin. Její obsah, svěřence a hloubání nad tím, jak pomoci, jsem ale z hlavy nedostala vůbec tak snadno, jako stránku samotnou ze zorného pole.

Vlastně jsem nic z toho nedostala z hlavy vůbec a stále přemýšlím, "kudy do toho". Asi mě žene kočička Hanička, do které jsem se zamilovala nejvíce, ještě modrooká koťátka, která našel myslivec pohozená v lese, maličký Filípek, který dosud ani prvně nerozlepil očka a už ho nechce ani vlastní máma, a pohled na fotky tvorečků, jak vypadali, když do útulku dorazili - zubožení, vyhublí, vyděšení, týraní, ponižovaní, nechtění a nemilovaní... Jak ráda bych jim pomohla všem, ale můžu já sama? Ne, nemohu. Nikdo není všemocný. Když všem přispěji já sama, bude to pro každého jako kapka vody ve vyprahlé poušti. Proto bych ráda vyzvala vás, přátelé, abyste pomohli těmto tvorům, kteří přišli na svět a mají ho rádi stejně jako my, a kteří za nic na tomto světě nemohou. Pomozte jim, prosím, i vy.

JAK?!

Všechno má své řešení..

Několik námětů najdete například tady:
www.kocky-hodonin.estranky.cz

www.facebook.com

Alena Machovcová