Ráno jsme zjistily, že ten někdo se schoval pod podlahu altánku.



Vyhnat ho dalo trochu práce. K jídlu to není, jako balon se to také neosvědčilo a tak alespoň oškubeme zelené lístečky svlačce.



Poprvé vidíme ježka a jeho nezájem nás dost rozčiluje.Strkáme do něj, taháme za bodlinky a on nic. Občas se píchneme a musíme trochu zanadávat. Asi jsme to s tím hlukem trochu přehnaly, přišla paní a dala ho do košíčku. Však my si ho pohlídáme.



Jak se ukázalo, vůbec se nebojí. Jsme z toho trochu zmatené a udržujeme si odstup.



Když tak krásně pózuje na foto, zkouším mu dát pusinku. Zase jsem se píchla a vážně se naštvala. Zlobily jsme se tak moc, že nám ho nakonec odnesli ze zahrady.