Zdravím všechny!

Je to již téměř 3 měsíce, kdy mi umřel můj věrný kamarád - jezevčík Max (nedožitých 16 let), bohužel můj stesk a bolest z jeho ztráty byla neutuchající. Proto jsem se rozhodla jednat.

Přes protesty rodičů a partnera (rodiče mají ještě Maxíkovu dceru Chelsea) jsem se rozhodla vzít pejska z útulku. Navštívila jsem stránky útulku MP v Brně a hned na první stránce byl kříženec jezevčíka, ani ne roční pejsek. Hned mne zaujal, domluvila jsem se s pracovnicí útulku, že se na pejska přijdu podívat a rozhodnu se, zda si ho vezmu či ne. Musím přiznat, že jsem od začátku věděla, že si ho vezmu.

První kontakt byl trochu rozpačitý, protože milého pejska zajímalo pouze okolí. Avšak po 10 minutách se vše změnilo.

Fido se stal miláčkem celé rodiny, mám ho již 3 týdny a neustále ho bereme narůzné výlety. Právě jsme se vrátili z dovolené v Českém ráji, kde jsme i s pejskem nachodili přes 60km.

Jsem velmi ráda, že ho mám, je moc hodný, pouze ho nemůžu odnaučit štěkat na jiné pejsky - údajně byl napaden psem.

Na Maxíčka stále myslím, ale moje srdce je opět zaplněno velkým citem, který je opětován.

Pod mým nickem zmijucha77 naleznete naše společné fotky.