Potkani se bohužel dožívají jen dvou až tří let. Divoce žijící potkani žijí dokonce ještě kratší dobu, a sice půl roku až rok. Je smutné se za tak krátkou dobu loučit se svým přítelem, který nám přirostl k srdci.Jak poznáme starého potkana?
Po 18 měsíci věku, začne být srst potkana hrubší a obličej se stává vyzáblejším. Klesá také chuť na hraní a mnoho potkanů má nejraději kontakt se svými lidmi. Co bychom měli potkaním seniorům zajistit? Měl by to být pohodlný příchod na všechna důležitá místa - k vodě, ke krmení, k pelíšku. Velké skoky už jsou pro staré potkany těžké. Nechte je užívat si bezstarostné, poklidné chvíle a teplo. Strava v této době by měla být chudší na tuky, soli a bílkoviny, naopak více by mělo být zeleniny a ovoce. Se svým potkanem se hodně mazli. Tím, že se jím osobně zabýváš, můžeš včas odhalit případné začínající onemocnění.
Chování
Potkani jsou klidnější, netouží tolik po dobrodružství. Z některých divochů se stanou mazlivci.
Vzhled
Zdravý potkan má i ve stáří hladkou, lesklou srst, avšak je trochu prořídlá. Rozježená srst je často příznakem nemoci.
Život ve skupině
Postavení ve skupině se mění, když dominantní potkani zestárnou, snaží se na jejich místo protlačit mladí.
Smysly
Nevíme s jistotou, zda věkem slábne potkanům také zrak, sluch nebo čich.
Nemoci
Potkani trpí celou řadou nemocí, které souvisejí se stářím. Často to bývají ledvinové a srdeční problémy, obrna, ochablost, dýchací potíže a asi nejvíce nádorová onemocnění. Bohužel pro takto malá zvířata je nemnoho prostředků k vyléčení nemoci, často spíše tlumí bolest. Pokud je váš potkan nemocný, navštivte veterináře, který se specializuje na malá zvířata.
Pokud vidíte, že váš potkan trpí a není naděje na zlepšení, bude lépe je z utrpení vysvobodit tím, že je necháme v klidu odejít. Takovými příznaky jsou například nehybnost, nezájem o očistu, nepřijímání potravy, bolest. Veterinář může vašeho potkana bezbolestně uspat a tak ukončit jeho trápení.
Rozloučení
I když je potkan malé zvíře, každý má svou charakteristickou osobnost a je logické, že nám po něm bude smutno. Obzvláště těžce prožívají ztrátu svého kamaráda děti. Nezlehčujme proto úmrtí jejich kamaráda, ale snažme se dětem rozloučení co nejvíce ulehčit. Můžeme potkana například společně pochovat na zahradě (min. 80cm pod zem!), společně zavzpomínejme na hezké zážitky a povídejme si o jejich pocitech.
Také potkani, kteří žili spolu, pociťují ztrátu partnera. Často svého druha hledají a trpí samotou. Buďme k nim obzvláště citliví. Pozor ale, abychom pod vlivem emocí nepořídili ke starému potkanovi, obzvláště samci, mládě. Většinou ho nepřijme. Možná bude lépe se starému potkanovi, který je nyní sám, věnovat více pozornosti a náklonnosti.
