Chybějící varle u samců* Kryptorchismus - varle nesestoupilo do šourku, pro potkana to neznamená žádné zdravotní komplikace, ale nesmí se použít do plemenitby. (Neměly by se používat ani jeho sestry - možnost přenosu genetické vady.)
Červený útvar vystupující z pochvy
* Výhřez pochvy či dělohy
* léčba - zatlačení vyhřezlé části zpět do těla a zašití poševního vchodu, případně ATB. Nepomůže-li to a výřezy se vrací, je nutná hysterektomie (vyjmutí dělohy).
Problémy při porodu
* Zadržení plodu; příliš velké mládě; první porody starých samic s úzkými porodními cestami; ztráta porodních bolestí díky vyčerpání apod.
* Jakmile se objeví krev, měla by samice do 5-6 ti hodin porodit, pokud ne, doporučuji zajít k veterináři.
* První pomocí bývá injekční aplikace oxytocinu (hormon, jenž způsobuje stahy svalových vláken - vyvolá děložní stahy a uspíší tak porod). Pokud oxytocin nezabere - samice má stahy, ale mláďata nejsou z dělohy vypuzena, je třeba provést císařský řez. Doporučuji v takovém případě vždy použít pouze inhalační narkozu, je sice dražší, ale šetrnější. Potkani narkozu velmi špatně snášejí - při nižších dávkách se během operace budí, při vyšší mají problém s probuzením a musíte počítat s tím, že samice je probíhajícím porodem velmi vyčerpaná.
Problémy s celkovým zdravotním stavem
Pomalý růst (většinou všech zvířat ve skupině), problémy s rozmnožováním, časté drobné zdravotní problémy, vyhublost
* Endoparazité - tasemnice - Hymenolepis diminuta; roupi - Syphacia obvelata; kokcidie, škrkavky aj. (Ivomec)
* Před podáním antiparazitika si nechte z rozboru exkremetnů zjistit přítomnost endoparazitů.
* Endoparazité se častěji vyskytují v chovech s nižší úrovní zoohygieny, či při velké koncentraci zvířat. U drobnochovatelů jsou spíše výjimkou a zdrodem zavleční bývají především zvířata ze zverimexů.
Zranění
Drobné poškrábání, prokousnutí ucha, utřežení drápu apod.
* Potkani mají neuvěritelnou regenerační schopnost, a i hrůzostrašně vypadající rána obvykle stačí jen vydesinfikovat a nechat být. Pokud rána krvácí, dejte zvíře na suché čisté místo a počkejte, dokud rána nepřestane krvácet. Během dalších dní pečlivě sledujte, zda se rána nezanítila a nezačíná otékat, pokud ano, raději navštivte veterinárního lékaře.
* Velmi opatrní buďte u zranění na nohách - utržené/ukousnuté drápky apod. jsou velmi nebezpečné. Hlídejte potkana tak dlouho, dokud rána nepřestane krvácet a velmi pečlivě sledujte jak se hojí. Pokud je krvácení intenzivní, je nutno jej zastavit - přI velkém úniku krve, kdy už zvíře začíná "chladnout", musíte okamžitě vyhledat zvěrolékaře.
Pohmoždění nohy s otokem
* Prohmatejte nohu, pokud v ní "nechrastí", není zlomená a bude jen naražená či pohmožděná. Je-li na noze I otevřená rána - desinfekce...
* Nespraví-li se do dvou tří dnů zranění samo, zajděte k veterináři. Dá se použít injekční podání přípravku snižující otok.
Potkan po pádu z větší výšky sedí na zemi a nehýbe se, nebo se hýbe velmi pomalu (jakoby zpomaleně).
* Vraťte zvíře do klece a dopřejte mu klid. Většinou je druhý den už úplně normální.
Zdroje:
*1: kolektiv autorů: Chov a využití pokusných zvířat, 2. díl, VFU Brno 1999
*2: Lane-Petter, W.: Laboratorní zvířata - Zásady chovu a ošetřování, Academia, Praha 1969
