Plodnost je věc, na kterou se u křečků opravdu musí dát pozor. Křečkům se totiž může narodit ve velmi krátké době velké množství mláďat a svoji původně roztomilou rodinku tak můžou proměnit ve velkou famílii, která už může opravdu dělat problémy.
S tímto mám své vlastní zkušenosti. V jednom térárku jsem choval údajný párek křečků, ale nějak se dlouho dobu neprojevoval, až jsem skoro pochyboval, že je to samec a samice.
Jednoho dne jsem ale zjistil, že mají ve svém vatovém domečku pět malých "růžových prasátek" - mláďat, která byla opravdu roztomilá a rostla opravdu jak z vody. Asi za dva týdny už byla veliká a třetí týden, když už jsou mláďata téměř dospělá, jsem zjistil, že jejich matka má v domečku dalších sedm malých stejně růžovoučkých mláďat. To už jsem se opravdu zhrozil, ale netroufl jsem si samce oddělit od samice, protože jsem je nedokázal pořádně rozpoznat. No a aby to ještě nestačilo tak se toto opakovalo za tři týdny ještě jednou znova (pro změnu jich bylo šest), ale to jsem už nevydržel a podíval jsem se do jedné příručky a zde jsem zjistil jejich rozpoznávací znaky a následně jsem je ihned rozdělil. Zjistil jsem totiž, že samice je připravena k páření každé dva týdny! A přitom může mít až deset mláďat (běžně). No a to může třeba znamenat, že taková geometricky zvětšující se řada křečků může brzy doslova "zamořit" celý váš byt.
Samozřejmě nechci odrazovat od odchování další generace křečků, ale je potřeba dávat pozor a včas je oddělit. Protože křeččí rodinka je docela i roztomilá, teda až na to pískání sedmi malých růžových prasátek najednou v 1 hodinu ráno, ale to se dá ty tři týdny, kdy už jsou poté prakticky dospělí, celkem vydržet. Když už tedy budete chtít "plánovaně" množit křečky, tak je taky dobré si připravit další terárka na jejich oddělení, protože jakmile jsou dospělí, začne docházet k roztržkám klidně i s matkou, nebo i v ještě horším případě dalšímu množení.
Také je dobré, jestliže samice už někde má mladé, dát volně do terárka nějakou vatu nebo toaletní papír a seno, aby mrňousové neprostydli a máma je měla do čeho na dobrou noc zabalit.
Život křečka vypadá takto:
1. Narodí se jako holé a slepé "prasátko", které matka musí kojit.
2. Asi po dvou týdnech je stále částečně holé, ale už mu začíná růst jemná srst a už skoro vidí. A také poprvé chvilkami opuští mámu a prozkoumává okolí.
3. Přibližně po třech týdnech ho matka přestává kojit a malý křeček už je téměř dospělý a je připraven opustit matku.
Křečci