Psi, kočky a ostatní mazlíčci

Přinášíme druhý díl návodu, jak vycvičit svého králíčka. V předchozí části jste se dověděli, jak postupovat při nácviku používání kočičího WC a chození na vodítku, dnes vám poradíme, jak naučit králíčka přiběhnout na zavolání, panáčkovat na povel a taky se dovíte, jak to udělat, aby váš králíček poznal, že něco nesmí.

Přijít na zavolání

Konečně jsme se dostali k povelům! Učit králíčka povely můžete až ve chvíli, kdy ho máte perfektně ochočeného, nebojí se vašeho pohlazení, bere si dobroty z ruky a neutíká před vámi. My králíčci slyšíme na různé povely. Já třeba slyším na zapískání nebo když mě někdo zavolá mým jménem (abychom si zvykli na naše jméno, co nejvíc nám ho opakujte). Když budete chtít králíčka přivolat, sedněte si na bobek, vemte si do ruky králíčkovu oblíbenou sladkost a zkuste zavolat třeba "Amálko, pojď sem!" Možná králíček přiběhne hned, ale jestli ne, nezoufejte! Můžete ho nalákat třeba slovy: "Mám pro tebe ňaminku. Mňam, mňam, ta je ale dobrá! Poběž než ti ji celou sním!" Můžete také zkusit zapískat nějakou melodii. Když k vám králíček ani tak nepřiběhne, zkontrolujte, jestli v místnosti nejsou nějaké rušivé podněty (zapnuté rádio, televize, hlasité osoby...), jestli králíček zrovna neodpočívá, jestli vás vidí a jestli nejste od něho moc daleko. Při nácviku povelu buďte jen kousek od králíčka. Až se naučí k vám bez problému přiběhnout, můžete vzdálenost od něj zvětšovat. Vždy, když k vám přiběhne, dejte mu něco dobrého (může to být třeba list pampelišky, které my milujeme).

Za nějakou dobu se většina králíčků naučí přiběhnout k vám už ve chvíli, kdy si sednete na bobek. Samozřejmostí je, že když k vám na povel přiběhneme, tak nás pochválíte třeba slovy "no, to je hodná Amálka" a pohladíte nás.

Panáčkování na povel

Panáčkování je věc, která se vám lidem na nás moc líbí a přijde vám velmi roztomilé. A co teprve, kdybychom tento roztomilý pohyb dělali na povel! To by se vám potom určitě moc líbilo a rozesmáli byste tím svou rodinu i přátele. A my se přitom aspoň protáhneme a dostaneme něco dobrého do tlamičky. Moje panička v jednom časopisu četla, že králíci berani panáčkují méně, ale já nevím, jestli je to pravda, protože sama jsem beránek (tak se říká králíčkům, kteří mají ouška dolů a jsou trochu větší než normální zakrslí králíci) a panáčkuju často a ráda.

Naučit nás panáčkovat není nic těžkého. Stačí mít pro nás něco dobrého, dát nám to před čumáček a až to zaregistrujeme, dávát to výš a výš, až budeme v pozici "panáček". Nyní vyslovte povel "Nahoru!" nebo "Panáček!" nebo jakýkoliv jiný, který bude určený pro tento cvik. Až si vezmeme sladkůstku, kterou nám hned po vyslovení povelu dáte, moc a moc nás chválte a my po několika zopakování tohoto cviku, budeme panáčkovat opravdu na povel.

Zákaz

Tenhle povel já nemám ráda. Tím mi moje panička vždycky zakáže nějakou úžasnou věc, která se jí nelíbí, a já vůbec nechápu proč. Třeba mi zakazuje okusovat ty moc dobré kytičky, co má v pokoji na parapetu, nebo jahody na balkoně nebo dokonce (ale to už doopravdy vůbec nechápu proč) mi zakazuje na procházce proběhnout trnitým křovím nebo záhonem s kytkami.

Zákaz (Ne!) se vám bude nejlépe cvičit na procházce s králíčkem. Pokud půjde králíček někam, kam vy opravdu nechcete nebo nemůžete jít, zatáhněte za vodítko a řekněte důrazné "ne". Když si králíček nedá říct, zatáhněte za vodítko více (při tom stále opakujete povel), popř. králíka rukou obraťte. Až poslechne, pochvalte ho. Můžete cvičit i doma. Když třeba králíček bude okusovat květiny, dejte mu jemně na tlamičku vaši dlaň a odstrčte ho od zakázané pochoutky (napomínáme varovným "ne").

Autorka - Tereza Zůnová, 13 let