Povaha

Anatolský pastevecký pes je především strážním a hlídacím psem. Je naprosto věrný a svoji rodinu, její majetek a území může bránit až s neuvěřitelných zaujetím. Pokud někdo vstoupí na jeho území, je podezřívavý a rezervovaný.

Anatolci nemají nijak zvlášť otevřenou povahu a netouží se přátelit se všemi. Většinou nemají rádi neomalený přístup a v některých případech jim vadí nežádoucí dotyk nebo poplácání od cizí osoby, zvláště pokud se cizí člověk dotýká jejich hlavy. Ani v nejmenším nejde o plachost - jde jen o to, že anatolci dávají přednost tomu, když se kontakt s nimi přizpůsobí jejich představám. To mají asi na mysli lidé, kteří říkají, že anatolec očekává, že bude společnosti formálně představen. Nemají rádi příliš průrazné cizince. Setkáváme-li se s anatolcem poprvé. Měli bychom mu v klidu nechat očichat dlaň, než se ho poprvé dotkneme.

Anatolský pastevecký pes je smělý a sebejistý, ale bez zbytečné agresivity.
O tom, zda je třeba projevit přiměřenou dávku důraznosti, rozhoduje sám a vyostřující se situaci zvládá s rostoucími známkami stupňující se asertivity. Jeho schopnost spolehlivě ochránit stáda závisí na jeho sklonu k samostatnému a nezávislému rozhodování. Anatolec vyhodnotí situaci, odhadne míru hrozícího nebezpečí, a podle toho také jedná. Pokud útočník opustí jeho území, jakmile se anatolec zveden a zavrčí, celá věc tím pro anatolského pasteveckého psa končí.
Právě pro jeho povahu se u anatolského pasteveckého psa rozhodně nedoporučuje obranářský výcvik. Donutit anatolského pasteveckého psa k útoku, pokud sám situaci nepovažuje za nebezpečnou, může být velmi obtížné - ale na druhou stranu budeme-li psa neustále pobízet, může se rozzlobit a pak nebude nijak snadné ho zastavit na povel. Anatolský pastevecký pes nemá nijak zvlášť vyvinutý kořistnický pud, ale má silnou vazbu ke své ?rodinné jednotce". Má silný vlastnický a ochranářský vztah ke zvířatům a lidem, s nimiž vyrůstal, a věrně chrání a brání všechno, co pokládá za součást svého teritoria. Protože má silný ?vlastnický pud", který je součástí jeho vztahů s rodinnou, nebude se chtít dělit o své ?stádo" s jiným strážním psem. Vždy je důležité vybudovat správné hierarchické uspořádání, jež je pak stabilní a trvalé.

Agresivita

Anatolský pastevecký pes je velmi klidný a jeho agresivita se omezuje na úroveň nutnou na adekvátní odpověď útočníkovi. Lidé ho nikdy nevyužívali k lovu a zabíjení. Pokud tedy vetřelec opustí jeho teritorium po prvním varování, anatolec nijak nepokračuje. Pokud anatolského pasteveckého psa někdo obtěžuje (například člen rodiny nebo jiné zvíře z rodinného ?stáda"), obvykle otočí hlavu stranou. A když obtěžování neustává, zvedne se a odejde.

Chování během hlídání

Anatolec pravidelné obchází hranice svého teritoria a vyznačuje si ho. Podle toho, jak velkou oblast může přehlédnout, si vytvoří ochrannou zónu a tzv. vnější ?nárazníkové" pásmo. Pak se usadí uvnitř své oblasti v místě, které pokládá za výhodné. Rychle se naučí, co je běžná denní aktivita lidí v jeho oblasti, a nezkušenému pozorovateli se bude zdát, že jen polehává kolem, aniž by něco dělal. Jakmile se objeví potencionální vetřelec poblíž vnějšího pásma, pes zaštěká. Oznamuje tak ,že něco viděl. Pokud se potencionální vetřelec blíží a vstoupí do vnějšího pásma, anatolec se hlasitě rozštěká. Doma anatolec oznámí příchod každého návštěvníka a očekává, že se bude moci s návštěvníky pozdravit s určitou formálností. Obecně jsou anatolci velmi zvědaví, ale chovají se rezervovaně. Po seznámení s hostem si anatolec obvykle lehne opodál a vše pozorně sleduje ze zdvořilé vzdálenosti. Chce-li návštěvník vstoupit bez doprovodu majitele do domu, anatolec se mu postaví do cesty. Provází-li návštěvníka majitel, anatolský pastevecký pes nemá proti vstupu návštěvníka do domu námitek. Anatolský pastevecký pes je odvážný a sebevědomý pes, který se nenechá nijak snadno vyprovokovat. Je klidný a pozorný. Nevyhledává problémy, ale jestliže jim musí čelit, rozhodně necouvne.

Informace a fotografie poskytla CHS Brown San-Mar