Vlk, jeden z předků psa, má relativně světlé oči. Mezi plemeny psů, která člověk záměrně vyšlechtil, se vyskytuje celá škála barevných odstínů očí, od opticky téměř černých až po světle žluté - dravčí. Standardy jednotlivých plemen obyčejně uvádí, jaká barva očí je žádoucí.

Statistika ukazuje, že převážně je žádána barva očí tmavá - viz tabulka sestavená dle standardů v BI Lexikon Hunderassen, H.J.Swarovsky, DDR 1985:

Barva očí	černá	tmavohnědá	hnědá	světle hnědá	světlá	Celkem
Počet plemen	159	60	26	34	17	= 296
%	54	20	9	11	6	= 100 %

 

Z tabulky je zřejmé, že u většiny plemen (74%) jsou požadovány oči tmavé, černé a tmavohnědé. U mnoha plemen jsou ale povoleny i jiné odstíny, jako je světle hnědé nebo dokonce i oči modré.

Mnozí badatelé se shodli na tom, že na barvě oka se podílí určitý gen, který označili písmenem Ir (odvozeno od iris = oční duhovka). U tohoto genu jsou popisovány tři alely, a to Ir, Irm, Iry, které vytváří tři odstíny hnědé barvy, a to Ir temně, Irm středně a Iry světle hnědý. Udává se neúplná dominance mezi těmito alelami (viz ABC genetiky drobných zvířat,  Šiler a Fiedler, 1978).

Znamená to, že jedinci Ir Ir (dominantní homozygoti) mají oči tmavé, jedinci Ir Irm mají oči světlejší než předchozí, ale tmavší než jedinci Irm Irm nebo Irm Iry, a nakonec jedinci Iry Iry mají barvu očí světlou.

Pro chovatele je důležité vědět, že tmavší oko je dominantní nad světlejším a že z rodičů se světlýma očima nelze očekávat potomky s barvou očí tmavší než má rodičovský pár. Partneři s tmavší barvou očí ale mohou být nositeli recesivního genu pro světlé oko a přivést na svět potomky s velmi světlýma očima!

Mimo tento základní gen pro barvu očí spolupůsobí i jiné geny na sytost barvy oka, a to geny, které ovlivňují zbarvení srsti.

Světlejší oči (světle hnědé až žluté) mají vždy jedinci s hnědým nebo modrým pigmentem (játrovým nebo břidlicovým nosem).

• Hnědé zbarvené srsti je způsobeno přítomností genu b od obou rodičů, tedy b b. Tento gen v homozygotním stavu brání vzniku černého pigmentu kdekoliv na těle psa, tedy nejen v srsti, ale i v očích, drápech, nosní houbě. Proto má vždy pes zbarvený na základě hnědého genu b oko světlejší než jedinec stejného plemene, zbarvený normálně s černým pigmentem. Vodítkem pro určení, zda světlejší oko patří k barvě srsti nebo zda jde o nedostatek, musí vždy být zbarvení nosu (nosní houby). Pokud je hnědý, ať již je srst jednolitě hnědá (hnědý pudl, hnědý špic), hnědá se znaky (hnědý jagdteriér, saluki) nebo skvrnitá (německý ohař hnědý strakoš), musí být vždy oko světlejší.
• Modré zbarvení srsti působí gen pro zředění černého pigmentu d, který pokud je přítomen v homozygotní formě d d od obou rodičů určí, že se štěňata narodí modrá  (šedá) a ne černá. Tento gen ovlivňuje i hnědý pigment tak, že jedinci jsou stříbřitě šedí - typickým příkladem je výmarský ohař. Psi s genem d d  mají vždy oči světlejší a nos ne černý, ale břidlicově šedý.

• U pravých albínů, kteří jsou u psů velmi vzácní, není pigment ani v očích, a ty jsou pak bělavě červené. Albinismus je vyvoláván genem ca ve formě ca ca.
• Červené oči se také vzácně vyskytují u pekingských palácových psíků vlivem působení genu p = pp (od obou rodičů), který mění černou barvu na kouřovou a vyvolá úplnou ztrátu pigmentu v očích.
• Modré oči vznikají následkem působení několika faktorů:
1. Gen M (dominantní) pro merle zbarvení srsti kolií, šeltií a některých dalších plemen (často i dogy - harlekýni!) je provázen výskytem jednoho nebo obou očí modrých. Často není takové oko celé modré, ale má klíny sytého pigmentu v jinak modré duhovce. To znamená, že část oka je pigmentována normálně, jiná část různého rozsahu je modrá. Výskyt modrých očí u merle zbarvených jedinců nelze předem předvídat nebo mu zabránit, protože se vyskytne zcela náhodně tehdy, když se šedá skvrna (černá srst změněná genem M na šedou) dostane k oku nebo kolem něj.
2. U některých plemen z větší části bílých (extrémní strakáči) může dojít náhodně ke ztrátě pigmentu i v oblasti oka a takové oko je pak modré. Často se tato vada objevuje např. u dalmatinů. Toto modré oko není podmíněno dědičně a jeho výskyt je rovněž náhodný, bývá však častým průvodním jevem při depigmentaci oblasti očí na hlavě.

U sibiřských husky nebo malamutů se vyskytují modré oči podmíněně dědičně.  U těchto plemen se někdy vyskytují modré oči i v oblasti normálně pigmentované. I u těchto plemen může být rozsah modré barvy různý - obě oči modré, je jedno oko modré nebo modré jen části duhovky. Vznik modré barvy je zde vyvolán přítomnosti genu cb. Při spojení jedince s modrýma očima s partnerem s očima normálně zbarvenýma, se modré oči neobjevují přesně podle zákona o dominaci a recesivitě. Ukazuje se, že pokud dostane potomek od některého z rodičů gen pro modré oko, vznikne modré zbarvení (pozor, rozsah modré barvy v oku je zcela náhodný), pokud vlohu nedostane, má oči normální. Nebo naopak - má-li pes modré oko (nebo alespoň modrou část duhovky), nese gen pro modré zbarvení očí. Pokud má oči normální, tento gen nemá, nemůže ho svým potomkům předat.

 

Fr. Horák - H. Petrusová

Článek poskytla Ing. Hana Petrusová