Brazilský fila je vynikající všestranné pracovní plemeno. Je to klidný, sebevědomý pes s pevným a velmi vyrovnaným nervovým systémem, u kterého je v maximální míře vyvinuta neobyčejně silná závislost a věrnost na pánovi. Brazilci mají přísloví: "Věrný jako fila."
Jednou z mnoha kvalit tohoto výjimečného plemene je i vrozený hlídací instinkt. Smutným faktem však zůstává, že vedle kavkazanů a středoazijců je fila posledním psím plemenem s tímto vrozeným instinktem na modré planetě.

Oddanost, statečnost, sebedůvěra, síla, instinktivní předvídavost, vášnivá láska ke svému člověku, toto vše se projevuje v brazilskému filovi daleko intenzivněji, než u jiných plemen. Odpovědí na otázku, proč tomu tak je, je fakt, že fila není výsledkem chovatelského úsilí člověka, ale náhodným stvořením brazilské přírody. Měli bychom si uvědomit, že fila nebyl stvořen člověkem s předem připraveným chovatelským záměrem. Filu stvořila náhodná kombinace různých, dnes již nezjistitelných a neexistujících psů, o jejichž původu se můžeme pouze dohadovat. Velký podíl na jeho vzniku měly i klimatické podmínky tvrdé brazilské přírody a prostředí rodinných fazend. Nic z toho dnes již neexistuje v původní podobě a tak se vznik fily nedá opakovat!

Můžeme pouze vhodným výběrem zaměřeným na chov psů ze starých původních linií a jedinců, kteří splňují požadavky na fenotyp i povahu, tento genetický poklad Brazílie zachránit a zachovat pro další generace.
Jakékoliv nové experimenty s používáním kulturních plemen v chovu fila brasileiro (v převážné většině dnes již zdegenerovaných) - např. bloodhounda - a stejně tak používání psů se znaky přikřížení jiných plemen, kteří byli masivně produkováni v 70. letech minulého století brazilskými množiteli a nezodpovědně exportováni do celého světa a tam stejně nezodpovědně dál množeni - je zločin!
Měnit fenotyp a povahu brazilského fily je ekologický zločin!

Chcete velkého přátelského psa, který dobře hlídá a bude kamarádit s vašimi návštěvami? Chcete uspět na mamutích akcích FCI? Pořiďte si jiné plemeno. Je jich dost. Neměňte však kvůli svým rozmarům brazilského filu!

Z historických pramenů víme, že první kolonisté si do Brazílie přivezli různé typy starých mastifů, buldoků, blodhoundů, teriérů a jistě i mnoha psů neurčitých ras. Ze všech těchto jedinců a jejich vzájemných potomků vytvořila tvrdá brazilská příroda v průběhu několika staletí filu. Modelovala ho dlouho a drsně.

Fila byl brazilskými fazendeiros používán ke třem základním pracem:
1. jako honácký pes u stád hovězího dobytka,
2. lovec šelem a velké zvěře,
3. nepodplatitelný hlídač fazend a rodiny svého pána.

Ve všech těchto úkolech na ni byly kladeny obrovské nároky a denně bojoval o holý život.

Práce u dobytka byla velmi nebezpečná, v Brazílii se nejčastěji chová plemeno zebu, které je vhodné do tamních klimatických podmínek. Stáda se pasou celoročně venku na obrovsky rozlehlých pastvinách ve vysoké ostré trávě, kde nejsou ani vidět. Krávy, bránící svá telata, jsou nebezpečnější než jaguár. Úkolem filů bylo dobytek najít, vyhnat na volné, otevřené prostranství a zadržet za nozdry až do příchodu lidí s lasy nebo značkovacími železy. Přitom váha některých dospělých hovězích kusů se mnohdy pohybovala okolo 800 kg, oproti průměrné váze fil 50 kg. Mnoho psů bylo ukopáno, či jinak zabito kravami. Přežívali pouze ti s nejpevnějším stiskem čelistí (Fila - od portugalského slova filar = pevně držet), s nejvolnějšími klouby, ti nejmrštnější a nejchytřejší.

Stejně tak při lovu na nejsilnější šelmu Jižní Ameriky - jaguára. I zde hrála roli nejlepší genetická výbava. Silný temperament, statečnost, volná kůže, po které se jaguáří tlapa svezla jako po závěji, dobré zaúhlení nohou a správné převýšení. Proti takto vybaveným psům neměl ani jaguár mnoho šancí. Ze psů přežili jen ti nejlepší a ti se také reprodukovali. Docházelo tak k přirozené selekci.

Pozornost, kterou lidé psům věnovali ohledně potravy, případného ošetření a péče všeobecně, bylo pouze nutné minimum. V případě porážky dobytčete dostal zbytky, pokud byl poraněn vážně byl utracen a v lepším případě ošetřen kolomazí nebo jinou "přírodní medicínou". Dobrý fila si potravu ulovil a svůj život ve smečce na fazendě si obhájil.

Dlouhá léta se fila pohyboval pouze na fazendách a vesnicích. Postupně se však chov hovězího dobytka měnil, také již skoro přestalo existovat nebezpečí napadení jaguáry. Města a civilizace všeobecně začala více a více zasahovat do života venkovanů. V 70. letech 20. století brazilská armáda uskutečnila v oblasti Manaus (přístav na Amazonce hluboko ve vnitrozemí) 5letý rozsáhlý výzkum chování a možnosti využití plemen brazilský fila, německý ovčák a dobrman, testovaných ve stejných podmínkách amazonské džungle. Posuzovaly se fyzické a psychické vlastnosti a reakce těchto plemen.

1. Agresivita - nejagresivnější byl dobrman.
2. Citlivost - dobrman se ukázal jako přecitlivělý.
3. Povaha - při náročných cvičeních v džungli spojených s překonáváním přírodních překážek jako trnité stromy, bažiny, řeky, hustý porost s liánami, rozmoklá země apod., fila prokázal lepší povahu a chování než ostatní dvě plemena.
4. Energie - v tomto testu, kde hrály důležitou úlohu horko a vlhko amazonského podnebí, dosáhl nejlepších výsledků fila.
5. Odolnost - fila byl při dlouhých cvičeních méně vyčerpaný než dobrman nebo německý ovčák. Díky jeho masivnosti, síle a robustní postavě a při výhodě ochrany silnou a volnou kůží má fila lepší vlastnosti pracovat v džungli.
6. Síla - fila dosáhl vynikajících výsledků. Například při překonávání širokých řek je tento pes schopen přepravovat malé balíky a přitom pomáhat bojující jednotce.

Fila se prokázal jako vynikající hlídkový pes při vyhledávání ztracených osob. Tichý, klidný, nemající strach z šelem, nevyděsí ho ani neznámé zvuky, např. noční džungle. Při výcviku proti sabotérům je tento strážní pes nepřátelský a agresivní vůči všem osobám, které naruší jeho teritorium. Důvěřuje síle svých čelistí a ve svém útoku nikdy neselže. Fila se nevzdá, ani je-li vážně zraněný. Léčku odhalí fila jistěji a na větší vzdálenost, než jednotka pozemních průzkumníků doprovázená vrtulníkem.

Jedinečnost fily přestala být pro svět tajemstvím. Každý ho obdivoval, každý ho chtěl. A tak začala jeho zkáza.

V současné době každý, kdo se opravdu zajímá o toto plemeno, ví, že přímo v Brazílii se tamní chovatelé dopustili neodpustitelného poškození tohoto výjimečného a na světě unikátního plemene. Dnes to již sami přiznávají. V 70. letech byla obrovská poptávka po těchto psech. Někteří chovatelé, aby uspokojili své finanční ambice a přizpůsobili vzhled psů vkusu a zálibám městských obyvatel, křížili fily s mastify, mastiny a německými dogami. Během několika let byla situace v Brazílii katastrofální, tito množitelé kříženců dosáhli téměř úplné likvidace plemene.
Přímo brazilské prameny uvádějí 80% kříženců a pouze 20% čistokrevných filů. Většina těchto "chovatelů" byla členy CBKC, což je v Brazílii kynologická organizace, která je členem FCI. Smutnou pravdou je, že to bylo právě CBKC, které svojí ústupkářskou politikou vůči množitelům téměř zavinilo zánik plemene. Výše zmiňovaní množitelé se nevyhnuli ani falzifikaci rodokmenů ve velkém. Mnoho tzv. filů s falešnými rodokmeny bylo vyvezeno do Ameriky i Evropy a tak se tento problém rozrůstal jako podhoubí.

Naštěstí se za záchranu čistokrevného brazilského fily postavili lidé, kteří s ním bok po boku pracovali na svých fazendách desítky let. Nejpovolanější z povolaných. Brazilští fazendeiros - obdoba našich zemědělců a statkářů.

V roce 1978 byla založena komise pro zachování čistokrevného brazilského fily CAFIF (Clube de Aprimoramento do fila brasileiro - Klub pro zachování a zkvalitnění brazilského fily.) V témže roce vyšla podrobná odborná publikace Dr. Paola Santos Cruz s názevem Jak rozeznat filu od křížence. Rok poté brazilské ministerstvo zemědělství udělilo CAFIBu pravomoc nad kontrolou a chovem jejich národního plemene. Z celkem pochopitelných důvodů se někteří z těch nepoctivých nebo problematiky neznalých chovatelů snažili význam CAFIB i osobnosti Dr. Paola S. Cruz bagatelizovat a nevyhnuli se tomu ani v ČR.

Dnes je naprosto neoddiskutovatelným faktem, který si vzali za své všichni zodpovědní chovatelé filů na celém světě, že tento vážený a uznávaný právník a kynolog byl a dosud je největší autorita na plemeno brazilský fila. O významu CAFIB svědčí zájem chovatelů všech zemí o štěňata po psech prověřených a schválených touto organizací. V současnosti to již uznávají i přední představitelé CBKC. S CAFIB spolupracují a i oni chovají na cafibových psech. Totéž platí v řadě evropských zemí, na chov CAFIBem schválených filů se orientují chovatelé ve Španělsku, Belgii, Holandsku, Rakousku, Německu, Jugoslávii a jinde.
Mnoho psů v ČR, kteří mají oficiální PP FCI, by nebylo CAFIB nikdy schváleno do chovu. Na tento problém bylo mnohokrát poukazováno a upozorňováno českými chovateli, kteří znají plemeno, jeho historii i jeho problémy. Dosud marně. Takto smýšlející chovatelé založili v r. 2000 speciální kynologický klub ONÇEIRO. Chovatelé sdružení v tomto klubu dodržují všechny zásady CAFIB a chovají pouze na jedincích prověřených a schválených touto brazilskou organizací. Ve svých řadách uvítáme všechny poctivě smýšlející chovatele či obdivovatele, kterým záleží na zachování tohoto skvělého plemene v jeho autentické podobě.

V článku byly použity materiály z knihy Brazilský fila od ing. Jana Kubeši, dále materiály ONÇEIRO a CAFIB.

www.fila-onceiro.cz

Bez písemného souhlasu autora nesmí být text ani jeho část veřejně publikován, kopírován, ani jinak množen, či distribuován.