"A nejlepší a nejcennější není pes, jemuž je propůjčován nejvyšší titul šampióna a největší pohár, a to platí především pro čistokrevného psa: nejlepší pes je zdravý pes!"

Základní pojmy

Alela: Kvalitativně odlišná forma genu s různým konečným účinkem.

Heterozygot: Jedinec s dvěma různými alelami na jedné nebo několika více genových pozicích. Projeví se-li u něj jen jedna alela chromozomu, je to tzv. alela dominantní - druhá alela na stejném chromozomu je alela recesivní ( potlačená), jejíž účinek dominantní alela překrývá (proto tento jedinec může, i když je klinicky zdravý, přenášet na své potomstvo nějakou dědičnou vadu, kterou dominantní alela potlačuje a tak se u něj neprojeví, ale u potomků ano).
Homozygot: Jedinec s dvěma stejnými alelami na jedné nebo několika více genových pozicích.

Recesivní homozygot: Určitý znak, dědičná choroba nebo defekt, kontrolovaná recesivní alelou, se projeví pouze u tohoto jedince, který může vzniknout pářením dvou postižených jedinců, pářením postiženého jedince se zdánlivě zdravým heterozygotem nebo pářením tzv. nositelů vlohy - čili dvou heterozygotů. Příbuzenská plemenitba zvyšuje riziko výskytu těchto jedinců a tím zvyšuje riziko projevu některé dědičné vady.

Nepříbuzenská plemenitba: Páření zvířat, která nemají 4 - 6 generací žádné společné předky, nejozdravnější metoda plemenitby u čistokrevného plemene.

Liniová plemenitba: znamená chovat na vzdálenějších příbuzných jedincích, např. sestřenic nebo bratranců, je to tzv. mírná příbuzenská plemenitba.

Příbuzenská plemenitba: Spojení navzájem příbuzných zvířat. Inbríding znamená páření úzce příbuzných jedinců /rodičů s dětmi, vlastních i nevlastních sourozenců/ a dochází při něm k největším ztrátám genetické variability.

Elitní chov: Chov na šampionech - nadměrné a tím i škodlivé používání několika exteriérově vysoce hodnocených psů.

Inbrídingová deprese: Vitální slabost, vyvolaná zvýšenou homozygotností, která taktéž snižuje výkon fyziologických funkcí.

Polygenní dědičné choroby: Choroby, které jsou kontrolovány vzájemným působením několika genů. Vyskytují se v tím větší míře, čím je vyšší počet recesivních /defektních/ alel. Tyto choroby se vyskytují od určitého minima, čili od určitého počtu defektních alel. Mají na ně vliv i jiné faktory, např. výživa, tělesná hmotnost, různé životní podmínky v období vývoje a dospívání.

Autozomální dědičné choroby: Alela se nenachází na jednom ze dvou pohlavních chromozomů Y nebo X. (tzn. některou chorobou trpí třeba pouze psi, feny z toho vrhu jsou zdravé, ale přenáší vlohy).

Monogenní dědičné choroby: Choroby kontrolované jediným genem.
HD: Hip Dysplasia, dysplazie kyčelního kloubu, zřejmě polygenní dědičná choroba.

Chcete-li si pořídit štěně, měli byste se zajímat i o jeho genetický původ, a to, z jaké plemenitby štěně pochází. Je vědecky prokázáno, že příbuzenská plemenitba zvyšuje výskyt dědičných defektů, a proto je moderními odborníky přes genetiku označována jako metoda týrání chovem. Problémem je, že dost často prostě neseženete štěně, kde by nebyla v minulosti u jeho předků použita příbuzenská plemenitba. Je to hlavně z toho důvodu, že v zahraničí (Rusku, Polsku apod.) odkud většina psů byla v minulosti do ČR dovezena se příbuzenská plemenitba často používá.

Daní za vynikající výstavní výsledky psů z příbuzenské plemenitby, která zvyšuje možnost, že vám ze štěněte vyroste šampion špičkového formátu, a zároveň snižuje naděje, že budete mít povahově vyrovnaného a zdravého psa, jsou: snížení vitality a inteligence, nižší výkonnost, horší imunita, nižší plodnost, ochuzení genetické variability a zvýšený výskyt nových dědičných vad!!! Často zvířata s méně kvalitním exteriérem mohou být pro chov z výše uvedených důvodů z dlouhodobého hlediska cennější než medaile sbírající šampioni z příbuzenské plemenitby.