Váha dospělé čivavy se pohybuje od 0,5 do 3 kg. Výšku standard neurčuje, pohybuje se kolem 19 cm.

Pro toto plemeno jsou typické "štěněcí znaky" zachované v dospělosti: malý vzrůst, velká kulatá hlavička, velké (ne vyboulené) výrazné oči a uši. Dospělá čivava vypadá stále jako štěňátko.

Existují dvě varianty - dlouhosrstá (Chihuahua Pelo Largo) a krátkosrstá (Chihuahua Pelo Corto), v ČR je dovoleno je mezi sebou křížit, ale na výstavách jsou posuzovány samostatně. Srst není náročná na údržbu a plemeno se nekupíruje.

Barva srsti může být jakákoliv (v odstínech i kombinacích). Barva očí může být tmavá i světlá a čenich může být jakékoliv barvy.

Povahově jde o plemeno velmi inteligentní, hravé, přítulné a snadno ovladatelné (zvládne dobře i výcvik v miniagility). Čivava není nadměrně štěkavá (jako například teriéři nebo pinčové) a umí i dobře hlídat.

Není náročná na prostor, ani na množství potravy, ani na dlouhé procházky. Velmi snadno se přepravuje.

S odchovem štěňátek však mohou být problémy. Fenky rodí v průměru 2 štěňátka (máloplodá březost), která mají velké hlavičky a mohou porod zkomplikovat. Záleží na zodpovědnosti chovatele, zda k chovu využije fenku slabé konstituce nebo malého vzrůstu a bude tak riskovat její zdraví nebo život. I další péče o štěňátka a jejich matku vyžaduje spoustu chovatelských zkušeností, hodně času a někdy i veterinární pomoc (nebezpečí eklampsie - "odvápnění").

V Evropě se čivava ojediněle vyskytovala od roku 1860 v Anglii. První vrh čivav na kontinentě se narodil v Rakousku roku 1960.

V České republice se čivava chová od roku 1974 a do roku 1990 byla u nás vzácným plemenem. Dnes tomu tak již není. V počtu odchovaných štěňat je čivava v první desítce plemen (ročně kolem 500 zapsaných štěňat).

Informace a fotografie poskytla CHS Abonito