Pomaloučku polehoučku minul další měsíc... Ráno už je občas mrazík a ranní venčení kolem 5. hodiny je vážně pro otužilce. Už jsme vynechaly ranní stopičky - jednak na ně nevidím a jednak nechci, aby se Dáje stopování na zmrzlé trávě znechutilo, protože si dokážu představit, jak je nepříjemné nadechnout se mrazu. Dája je jako jediná úplně nadšená z hnusného počasí, na procházkách vymete každou louži, proběhne rozbahněným polem a ze všeho nejraději se vyválí v jílu, kterého je kolem naší vesnice strašně moc. Takže každodenní procházka končí ve vaně pořádnou a docela dlouhou sprchou, abych z Dáji dostala všechno, co na ni nepatří... Občas sama žasnu, když vidím, co leze do vany a co potom leze z vany. Do vany skáče hnědé, slepené, mokré a opravdu hnusné cosi a z vany krásná černá lesklá ovčanda. Nikdy by mě nenapadlo, co dokáže obyčejná voda. Bohužel ale na úklid koupelny pak už samotná voda nestačí...

Kromě počasí u nás nastaly ještě další změny. Ta největší v Dájinčině životě přijde za necelý půlrok, budeme mít totiž nového člena rodiny. A tak s Dájinkou navštěvujeme všechny možné známé a kamarády, kteří mají děti, aby si Dája pořádně zvykla. Zatím to vypadá tak, že považuje děti za báječné parťáky ke hře a zlobení a hlavně - děti se neunaví tak snadno a baví je házet aportky daleko delší dobu než mě. K těm nejmenším prckům si Dája jen čuchne, usoudí, že s nimi žádná legrace nebude a dál ji moc nezajímají. Přesto je ale k dětem opatrná a dává pozor, aby jim neublížila. Tak jsem zvědavá, jak se bude tvářit na "svoje-naše" miminko.

Protože ale tahle změna nás čeká až v dubnu, zatím pořád cvičíme a žijeme v podstatě normálně. Jen má Dája zakázáno skákat na mě, což se jí moc nelíbí, ale kupodivu to bez problémů akceptuje. Doposud jsme se totiž vítaly tak, že na mě Dája hupsla a pořádně mě olízala, kdežto teď musí hezky počkat až se k ní sehnu a pomazlíme se na zemi. Takže na pořádné řádění už jí zbyl vlastně jen páníček... Další změnou v Dájině životě je nový cvičák. Na opačném konci Kolína jsme objevily cvičák, kde se několik lidí věnuje přímo výcviku podle MZŘ, který bych s Dájou chtěla dělat i já a tak jsme se přihlásily.

Mimo klasických výcvikových hodin pořádá ZKO Sendražice i socializační hodiny, kde si pejsci v rámci upraveného výcviku poslušnosti zvykají na přítomnost jiných psů a učí se koncentraci na páníčka. Také mi na novém cvičáku poradili jak začít s novým způsobem stopování - stopování s pomocí pachových čtverců. Tahle metoda by měla psa na stopě naučit přesnosti, pomalému tempu a chození s nízkým nosem a po absolvování několika pachových čtverců můžu říct, že tohle všechno je na Dáje prakticky okamžitě vidět. Ve čtverci je spousta malinkých pamlsků, které jak postupně ubývají musí Dája pečlivě vyhledávat nosem. Slyšitelně u toho čuchá a soustředí se tak moc, že nezvedne hlavu ani v případě, že blízko projede auto nebo projde člověk se psem. To mě vážně překvapilo.

Samozřejmě nadále chodíme i na Dájinčiny milované obrany... Figuranti ji chválí, že je temperamentní, aktivní a snadno se zlobí. V poslušnosti chodíme na "lekce" k p. Svobodovi, který se svojí fenkou NO jezdil po výběrových závodech a má s ní několikrát složenou zkoušku IPO 3. Radí nám nejen v poslušnosti, ale i v ostatních disciplínách, a tak věřím, že brzy budou znát výsledky našeho snažení.

Nedávno se na Dáju byla také podívat naše chovatelka, paní Šedivá. Mile mě to překvapilo, protože co vím od ostatních majitelů psů, málokterý chovatel se takto zajímá. Já ale chovatelce pravidelně posílám informace a fotečky a tak paní Šedivá chtěla vidět osobně, jak naše malá roste. Poradila nám s některými věcmi, se kterými jsem si nevěděla rady a Dáju pochválila. Je fajn mít takovou chovatelku, která pomůže, když je problém, poradí, když ví jak a hlavně se o svoje odchovy zajímá. Pokud všechno dobře dopadne - rentgeny kyčlí i loktů, zkoušky, výstava i bonitace a Dájinku se nám podaří uchovnit a bude mít za pár let štěňátka, určitě si z naší chovatelky vezmu příklad. Ale to je ještě daleká budoucnost... Výstava nás bude čekat v příštím roce, zřejmě až v létě nebo na podzim, protože s miminkem by se v kruhu těžko běhalo a když půjde všechno tak dobře jako doteď, snad zvládneme i nějakou tu nižší všestrannou zkoušku...

Osobní stránky: darcy-monur.wbs.cz