Dalmatin patří mezi plemena, která nejsou skoro vůbec zatížena genetickými nemocemi. Jedna, která se však vyskytuje, je dědičná hluchota. Výhodou ale je, že se dá rozpoznat už u štěňat od 5. týdne života, a to BAER testem. Ve skutečnosti jakmile se objevila možnost štěňata testovat, chovatelé si začali více všímat skutečnosti, že štěňata mohou být oboustranně hluchá a také jen jednostranně slyšící. Proto dnes většina chovatelů svá štěňata ještě před odevzdání novému majiteli testuje, i když existují v České republice pouze dvě veterinární pracoviště, které tento druh testu (BAER) provádí. Měření štěňat podporuje i Dalmatin klub, který doporučuje všem chovatelům, kteří čekají na svůj vrh, aby svá štěňata nechala testovat.

Jak sluch funguje?

Zvukové vlny vstupují do ušního kanálu a působí na ušní bubínek, který pak vytváří vibrace na kůstky ve středním uchu a způsobuje pak vlny v tekutině v hlemýždi. Tyto vlny pak působí na chloupky v buňkách v hlemýždi, které posílají nervový impulsy přes zvukovou dráhu k mozku.

Co je hluchota?

Hluchota je přerušení přenášení zvuku do mozku. Existuje několik druhů hluchoty. Přechodná hluchota brání v přenosu zvukových vln do vnitřního ucha, například zapadnutí cizího tělesa do ušního kanálu, natržení ušního bubínku nebo infekce středního ušního kanálu. Percepční hluchota vzniká při poškození nebo poruše v jakékoliv části nervové tkáně od hlemýždě ve vnitřním uchu přes zvukovou dráhu k mozku. Psi s vrozenou hluchotou se narodí hluší, zatímco získaná hluchota se objevuje v pozdním věku a je spjata třeba se stářím. Dědičná hluchota je přenášena na potomstvo jedním nebo oběma rodiči, získaná hluchota je ovlivněná vnějšími faktory, jako jsou zranění nebo nemoci.

Co způsobuje vrozenou hluchotu?

Vrozená hluchota je často spojována s genem který dává zbarvení merle, například u border colllie nebo bobtailů. U jedinců, kteří mají tento gen se může objevit absence pigmentace oka nebo očí která způsobuje modrookost. U plemen, která nemají merle gen se modrookost může objevit také. O modrookosti se zmiňujeme protože existuje určitá spojitost s modrým okem/očima a hluchotou u dalmatinů. Tato spojitost byla zjištěná i u jiných plemen. Dominantní bílá barva srsti některých plemen je také znakem predispozice na dědičnou hluchotu.

Dědičná hluchota u dalmatinů je způsobena selháním přísunu krve do hlemýždě v prvních pár týdnech života, což přivádí k degeneraci buněčných chloupků. Ztráta buněčných chloupků je trvalá a nevratná, což má za následek trvalou hluchotu. Postižená štěňata můžeme zpozorovat nejdříve ve čtyřech týdnech života. Hluchota může být oboustranná (obě uši) nebo jednostranná (jen jedno ucho). U ostatních plemen je hluchota obvykle zapříčiněna právě touto degenerací buněčných chloupků.

Která plemena jsou zatížená vrozenou hluchotou?

Je zaznamenáno více jak 60 plemen a toto číslo pořád narůstá. Plemena jako jsou dalmatin, bullteriér, anglický setr a australský honácký pes mají převahu nad ostatními plemeny. U border collie, tibetského terriera a soft coated weathen teriéra je také zaznamenáno toto postižení. Vrozená hluchota je ve většině případů zděděná, i když ještě není známo jakým způsobem. Každopádně se doporučuje, aby se postižená zvířata nepoužívala dále v chovu, což už prospělo k snížení rozsahu postiženého potomstva.

Jakým způsobem můžete testovat sluch u psů?

Oboustranná hluchota může být někdy zpozorována zkušeným chovatelem, protože hluchá zvířata ukazují velice typické znaky a chování. Podezření, že zvíře je hluché, může potvrdit pozorování jeho reakce na hlasité bouchání o pánev nebo cinkání klíčů s tím, že tato metoda pro nezkušeného může dovést k vadnému tlumočení. Některá štěňata, která slyší, nemusí vůbec reagovat, a některá se na zvuky můžou velice rychle přizpůsobit a dále se jich nevšímat. Oboustranně hluchá štěňata na druhou stranu můžou reagovat na jiné podněty jako jsou vibrace, proud vzduchu, pach těla, kterých si nemusí všímat osoba, která test provádí. Jednostranně slyšící zvíře v podstatě není možno rozpoznat, protože perfektně slyší na druhé ucho a tím pádem reaguje normálně. Toto je možné pouze BAER testem.

Co to je BAER test?

BAER test můžeme charakterizovat jako elektrickou odezvu mozku při působení zvukového podnětu. Když zvuk vstoupí do ucha, zvukovou dráhou se vytváří malé elektrické impulzy. Tyto signály můžou být zachyceny záchytnými elektrodami, které jsou umístěny na hlavě zvířete a také propojeny s počítačem, kde jsou tyto vlny zaznamenávané. Přes sluchátka se zasílá několik zvukových kliknutí, která se pak na obrazovce ukazují a zároveň se zaznamenávají sluchové křivky. Tento druh testu je velice rychlý, neagresivní a přesně odhaduje stav sluchu u daného jedince.

Jak můžeme chápat výsledek?

Hluchota v důsledku poruchy hlemýždě eliminuje všechny křivky zobrazené v BAER testu, takže je možné říct okamžitě, zda zvíře slyší nebo ne, a to na základě zaznamenané stopy. Jestli se zobrazí charakteristická stopa pro obě uši můžeme zvíře označit, že má normální BAER výsledek. V případě, že bude zaznamenávaná stopa jen z jednoho ucha, je zvíře označené jako jednostranně slyšící. Mnoho jednostranně slyšících psů žije normálním životem, aniž bychom se všimli, že mají sluchový defekt, a to proto, že jejich chování je absolutně normální. Jestli křivky nejsou zaznamenány ani z jednoho ucha, znamená to bohužel, že zvíře je oboustranně hluché. Hluchota je vždy úplná. V případě, že se zdá, že zvíře alespoň nějak reaguje, je to určeno jeho senzibilitou na vibrace nebo pach. Léčba oboustranné hluchoty není možná a ačkoliv oboustranně hluchá zvířata jsou pro sebe i své okolí velkým problémem, jednostranně slyšící můžou být výbornými a vítanými společníky.

Informace a fotografie poskytla CHS Sunset Dalmatian