Faraón je povahově bezesporu výjimečným psem. Nesmíme ovšem zapomínat, že musel po dlouhá tisíciletí bojovat o přežití s přírodou i člověkem a proto se také tímto směrem vyvíjely, upevňovaly a sílily jeho přirozené pudy a instinkty. Faraón je velice ostražitý a vyžaduje-li to situace dovede být i výhružný. Nikdy však není agresivní nebo útočný. Je zdrženlivý, sám se rozhodne, kdo ho smí pohladit a kdo ne. Nesnáší nátlak - zvláště pokud nově příchozí osoba k němu přímo přistoupí se záměrem pohlazení, ustupuje do bezpečné vzdálenosti. Nelze však říci, že je plachý, jde jen o přirozený instinkt, který je silnější u fen, jakožto nositelek života. Také tohle je jedna z vlastností proč je faraón tak "jiným" a charismatickým psem.

Faraón je velice hravý, je to rozený šašek, který se velmi rád směje. Proto mu také Angličané říkají "The smilling Hound" - usměvavý pes. Má velmi vyvinutou mimiku, snaží se být člověku maximálně srozumitelný. Svým pohyblivým obočím, jantarovýma očima, koutky úst, ale hlavně velice pohyblivýma netopýříma ušima a na různé tóny bohatým zvukovým projevem nám dokáže říci téměř vše. Brzy se naučíte se svým faraónem celkem dobře "mluvit", což má faraón velmi rád. Rád je svému člověku stále nablízku, sleduje jeho činnosti a rád ho poslouchá a sám se účastní rozhovoru. Při nedostatku pozornosti prostě přijde, doslova na vás kývne hlavou, poskočí a jen necita by byl schopen odolat.

Je také výjimečně mazlivý a pozorný společník, který spí nejradši schoulen do klubíčka pod vaši peřinou. Nerad leží na zemi, toto se mu jeví jako nedůstojné a vždy bude vyhledávat pohodlí pohovek a vyvýšených míst. Dokáže také vymýšlet pěkné lumpárny a tropit si ze svých páníčků legraci. V soužití s faraónem se nudit rozhodně nebudete.

Venku je to náruživý lovec kterému neunikne ani myš. Neváhá okamžitě vyrazit za potenciální kořistí a proto je lepší ho držet pro jeho bezpečnost ve městě na vodítku. Na závodní dráze je náruživý a zcela popustí uzdu svému temperamentu. Protože loví nejen zrakem, ale i sluchem a čichem, žádné jiné plemeno chrtů se mu ve spolehlivosti na dráze a hlavně chuti a radosti z běhu nevyrovná. Stavbou těla není sice předurčen k závratným rychlostem, ale to je pro něho i jejich majitele nepodstatné. Ovšem více než dostihy na ovále faraóna baví coursing, který více připomíná přirozený hon za zvěří a při němž může faraón využít svou vysokou inteligenci.

Faraóna lze také naučit poslušnosti, ale výhradně s velkou trpělivostí a porozuměním. Nesnáší nátlak, tudíž můžeme zapomenout na klasický způsob výcviku. Ale že to jde, dokazují zkoušky základního němž může faraón využít svou vysokou inteligenci. Faraóna lze také naučit poslušnosti, ale výhradně s velkou trpělivostí a porozuměním. Nesnáší nátlak, tudíž můžeme zapomenout na klasický způsob výcviku. Ale že to jde, dokazují zkoušky základního výcviku, které mají u nás složené již dvě fenky, několik jedinců z Německa a mnoho z USA, kde se majitelé s faraóny rádi účastní závodů agility. Spolehlivé vodítko tu ale je - faraón udělá všechno sám, rád a bez přinucení svému pánu pro radost. Při větším počtu psů se předhánějí v roztomilostech a prokazování náklonnosti.

Bez potíží lze faraóna použít jako spolehlivého hlídače. Předurčuje ho k tomu další z jeho povahových rysů, ostražitost a pozornost. Při stálém sledování svého okolí - zejména v domácím prostředí - zcela bezpečně zaznamená a ohlásí každou změnu, neobvyklý a podezřelý zvuk, cizí osobu. Při bezprostředním narušení svého teritoria dokáže výt výhružný, zpravidla však neútočí.

K péči o faraóna lze říci jedině to, že je velmi nenáročným společníkem. Není mlsný, nezabere mnoho místa a péče o srst je minimální. Je velmi čistotný a sám o svou srst, která je bez podsady sám aktivně pečuje. Faraón postrádá typický psí pach a to i když srst zmokne. Je to ideální pes do bytu, není vhodný pro celoroční pobyt venku. Při velkých mrazech je třeba mu na procházky mazat uši abychom tak zabránili jejich omrznutí a taktéž je dobré pořídit svému kamarádu na zimu teplý kabátek.

I přes svou počáteční nedůvěru musím dnes uznat, že faraónsky pes je skutečně jiný než převážná většina plemen psů. Snad je to i jeho původem, kdy na počátku nestál vlk, ale šakal. Snad strastiplnou cestou, kterou musel po tisíciletí urazit. Osamocen a nucen spoléhat se jen sám na sebe. Miláček egyptských panovníků, Bůh jejich podsvětí a poté na několik století ztracen v nekonečných písčitých plání. Faraónský pes se nehodí pro nervózní, uspěchané a panovačné osoby. Člověk s ním musí jednat jako sobě rovným partnerem a pak je náš život obohacen o nevšední přátelství hrdého a citlivého tvora. Moc bych faraónskému psu přála, aby ho nepotkalo prokletí módnosti, na kterou doplatilo již několik plemen psů. Aby i nadále zůstala jeho psí duše vzácnou starožitností v našem uspěchaném světě - křehkou a nenapodobitelnou.