Noc už pomalu končí. Brzy bude ráno, nad obzorem už pomalu svítá. Všichni ještě spí, jenom malý Tom sedí na studni a čeká, až vyjde sluníčko. Potom předá službu Rockymu nebo Dádě a půjde spát. Teď ale musí hlídat. Teta Lišková mu dala na starost celý útulek a on ji nezklame. Hlídá tady skoro každou noc, už druhou zimu. Někdy se čas šíleně vleče. Jako třeba teď. Občas se některý pes obrátí na druhý bok a tiše zakňučí. Jinak je všude pusto a ticho.

Tom touží po opravdovém zloději, kterého by mohl chytit. Jistě by se tak proslavil. Psali by o něm v novinách a možná by přijela i televize. Natočili by ho, tak jako toho...jak se jenom jmenoval...už vím, Komisař Rex. Tom přece není o nic horší - to co Rex, by dokázal levou zadní. Jenže sem jakživo žádný zloděj nevleze. Ještě tak do zahrady, tam chodí občas kluci ze vsi na třešně. Jenomže zahradu hlídá Tomův brácha Sam. Sem na dvůr nezabloudí živá duše.
Co by tady taky kdo kradl, povzdechne si Tomík a rozhlédne se kolem sebe. Všude samí psi. Ty nikdo brát nebude. Naopak. Většinu z nich lidi vyhnali nebo je sem přivedli, když je přestali bavit. Některé dokonce bili. Třeba támhle jezevčík Hugo, ten by mohl vyprávět. Nebo starý Čert. Tomu dokonce zlomili páteř.

Já jsem na tom vlastně ještě dobře, říká si Tom. Mě nikdy nikdo netloukl. Panička mě sem přinesla ještě jako docela malinkého spolu s bráchou Samem a sestřičkou Astou. Nějak neuhlídala naši maminku a výsledkem byli tři malí voříšci. Odmalička tak vyrůstáme tady, v útulku u paní Liškové. Moc bych si přál svého pánečka. Takového, který by byl jenom můj. Kdyby tam s námi byl ještě nějaký psí kamarád, bylo by to taky fajn. V noci bych je všechny hlídal, tak jako tady, a ve dne bychom si hráli. Já si moc rád hraju. Jenže mě nikdo nechce. Vždycky, když si někdo přijde vybrat pejska, odvede si někoho jiného. Tolik psů už se tu vystřídalo a já jsem tu pořád. Copak nikde není páneček, který by mě měl rád, i když jsem jen obyčejný černý chlupatý voříšek? Možná, že někde je, ale neví o mně. Takhle kdybych chytil toho zloděje, natočila by mě televize, pán by mě tam viděl, přijel by si pro mě a já bych byl ten nejšťastnější pes na světě.

"Krucinál, tak kde se ten zloděj pořád fláká?"

Tom, Sam a Asta jsou tři sourozenci, asi rok a půl staří. Do útulku se dostali už jako štěňátka, takže za sebou nemají žádnou negativní zkušenost, která by ovlivnila jejich chování. Jsou přítulní, poslušní a zejména Tom se velmi rád mazlí. Vynikající hlídači. Bez problémů se snáší s jinými psy. Oba pejsci jsou kastrovaní. Moc si přejí svého pánečka, který by se jim věnoval a měl je rád.

Libuše Kotková

 

Všichni tři pejsci stále čekají v útulku v Srbcích.

Pokud byste chtěli některému z nich poskytnout nový domov, kontaktujte mě na čísle 731 537 322, e-mail - BeliskaBell@seznam.cz