Glen ve výstavní kondici má na krku, trupu a ocase srst dlouhou 5-10 cm, dostatečně hrubou, splývavou (tak, aby po ní dobře stékala voda). Srst na břiše, mezi hrudními končetinami, na nohách od loktů a hlezen k zemi a na hlavě se netrimuje, pouze mírně upraví a zkrátí sestřihnutím.

Jako u všech hrubosrstých plemen, i u glena je kvalita srsti velmi variabilní. Existují jedinci s velmi tvrdou srstí, která se pravidelně 4x ročně obměňuje a vyžaduje vyškubání. Jejich srst bývá někdy kratší a má málo podsady. Naopak je i mnoho takových glenů, kterým dorůstá srst velmi pomalu, je zralá pouze 1x za 7-8 měsíců, není tak hrubá jako u předchozích, ale je mnohem delší. Srst těchto glenů připomíná spíše srst irského vlkodava - je dlouhá, tvrdá asi od poloviny pesíku k jeho špičce, ale u kůže je chlup slabší a měkký. Tito glenové mají také větší množství dlouhé jemné podsady, která se velmi těžko odstraňuje. Mezi oběma extrémy existuje mnoho přechodných typů srsti různě tvrdé a různě dlouhé. Srst pšeničných glenů je vždy mnohem lepší kvality než žíhaných. Ti mají velmi často srst příliš měkkou, zvlněnou a otevřenou. Jak standard uvádí, nesmí být glen přesrstěný a ježatý.

Srst pro výstavy má být úhledně upravena tak, aby dělala linie těla hladké a líbivé. Úprava srsti má ukázat přednosti psa a naopak zakrýt některé nedostatky. Vysokonohému psu se slabým hrudníkem se ponechává více dlouhé srsti na spodku těla, kdežto tomu, který je zavalitý na příliš krátkých nohách se srst na prsou a břiše protrhá a sestřihne. Pokud má glen rovné a silné končetiny, je dobře rozhodčímu je ukázat. Pak si můžeme dovolit srst na nohách protrhat a odhalit i paty, aby vynikla síla kostry a osvalení. Naopak u jedince se slabýma nohama ponecháme srsti více a necháme ji až do poloviny stehen.

Hlava glena nesmí nikdy připomínat hlavu Dandie Dinmont teriéra - a především úprava srsti musí rozdíl mezi těmito plemeny zdůraznit. Protože chceme, aby hlava glena byla co možná nejvíce široká a plochá, sestřihneme srst na svrchní straně lebky do roviny, aby nevznikla chocholka, ale rovná plocha, na stranách hlavy naopak necháme srst delší, aby se rozšířily líce. Vous glena by neměl smutně viset a ukazovat holý hřbet nosu. Má vesele trčet do stran a podtrhovat veselý a rošťácký vzhled psa. U některých jedinců, především žíhaných, kteří mají měkčí srst, je třeba vousy zkracovat, pšeniční tyto problémy nemají. Na uších se srst rovněž zkracuje, ale jen tak, aby to nebylo nápadné. Je tedy zásadně špatné glenů uši otrimovat nebo ostříhat na výstavu úplně dohola. Je dobře, je-li srst na uších dlouhá 1-1,5 cm. Okraje ucha ale vždy ostřihneme, aby ucho bylo co nejmenší. Příliš lehké a nepěkně nadzvednuté ucho získá tím, necháme-li kolem něj a pod ním více srsti. Naopak okolí těžšího ucha ostříháme, abychom ukázali, že i toto ucho je od hlavy odtaženo a tedy neseno standardně.

Na výstavě rozčešeme všechnu srst na hlavě směrem dopředu ke špičce nosu a donutíme psa, aby zaklepal několikrát hlavou (dobrý recept je mu mírně fouknout do ucha). Srst se uloží sama do správné polohy - glen má vypadat, jako když právě vyběhl z roští, ne načesaný, navoněný a nafintěný jako dandie.Srst na těle pročešeme směrem růstu - na hřbetě od hlavy k ocasu, na břiše a nohách směrem k zemi. To vše ale neděláme těsně před nástupem k posouzení, aby srst byla přirozeně splihlá a rozdělená do pramenů a ne nadýchaná! Pěkný, standardní a dobře upravený glen je úhledný, menší, statný pes, který zaujme svou zvláštní postavou i líbivou srstí. Především pšeniční gleni jsou velmi oblíbeni. Bohužel, špatně upravený jedinec s mnoha vadami či nedostatky může být až urážlivě ošklivý.

Informace a fotografie poskytla CHS Čtyřlístek