Výrobci krmiv pro domácí zvířata mohou používat pouze suroviny živočišného původu, které pochází z těl zvířat použitelných k lidské spotřebě, ovšem jsou vyhodnoceny, jako pro člověka méně hodnotné, jako jsou uši, kosti, šlachy, kůže, plíce, játra. Ovšem pokud jde o uši, či chrupavky, to by zrovna člověk leckdy na klouby potřeboval... Každopádně člověku by takovéto zvířecí krmení neuškodilo!

A dá se říci, že technologie používané pro výroby krmiv pro domácí zvířata jsou prakticky totožné s technologiemi používanými k výrobě „lidských" potravin. Kočky a pejsci tedy jí se svými páníčky a paninkami krmivo, které má stejný původ a je vyrobené za stejně náročných podmínek, jako se vyrábí jídlo pro lidi.

Každý výrobce zvířecích krmiv musí umět kontrolním orgánům prokázat a dokladovat odpovídající výrobní standardy, systémy, které kontrolují hygienu, popřípadě technologické a jiné postupy.

A komu jaké krmení? Jak vyplývá z titulku, konzervy či granule určené pro psy neuspokojí dietetické potřeby koček, obsahují totiž méně masa. Kočičí potrava je bohatší na živočišnou bílkovinu, kočka je pravá šelma. I když, kdo kočky chová, ví, že kromě masa si dokáže pochutnat i na sýru či jogurtu nebo smetánce. Kočičí krmení by pes konzumovat mohl. Však to ti, kdo nasypou kočičce do mističky mohou pozorovat, jak jí pes „pomáhá".

Jen pro zajímavost lze uvést údaje o produkci krmiv pro domácí zvířata. Podle údajů Unie výrobců krmiv dosahovala roční produkce do roku 1989 maximálně 200 tun a byla určena jen pro ozbrojené složky. A v roce 2008 dosáhla v ČR výroba krmiv pro domácí zvířata objemu 150 000 tun.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR