První zmínky o lvíčcích nebo lépe řečeno o malých psících se lví úpravou pocházejí již od starých Egypťanů, Řeků a Římanů. Oblast jižní Itálie byla později (11. až 13. století) významnou metropolí obchodu a zahraničních styků. Obchodovalo se s různým zbožím, styky mezi Východem a Západem byly velmi živé.

Obchodníci spolupracovali s obyvateli ostrovů ve Středozemním moři a dále s Evropu, Dálným východem a Afrikou. Na lodích a ve výpravách bývala často i různá zvířata a tedy i psi. Tak byli z Dálného východu dovezeni do Středozemí i dávní předci dnešních lhasa apso a tibetských teriérů. Tito psi se pak dále mísili s předky dlouhosrstých pudlů (vodními psy), kteří žili ve Středomoří.

Námořníci a obchodníci rozšířili tento typ psa v celé oblasti Středomoří, kde se pak dále tito psi nahodile křížili s místními psy - středozemními bišonky. Psi malé velikosti byli velmi populární a žádaní, nezabírali mnoho místa na lodích a nevyžadovali mnoho potravy. Na jednotlivých ostrovech nebo v dalších oblastech se pak dále rozvíjel určitý typ psa, například na ostrově Melita se tito psíci vyvinuli do podoby malého bílého psíka s dlouhou rovnou hedvábnou srstí, dnes známého jako maltézáček, v okolí italského města Bologna se ustálil boloňáček se srstí mléčnou a vločkovitou...

Lvíček se tedy zcela určitě vyvíjel ve Středomoří a jeho cesta pak vedla i do severních oblastí Evropy, do Německa, Francie a Nizozemska. Doufejme, že někdy v budoucnosti nějaký genetický výzkum o psech bude schopen přesně určit, jaké plemeno pochází z jakých předků, a věřme, že odhalí i skutečné předky našeho milovaného plemene.

Informace a foto poskytla CHS Silesian Cramer