V 19. století choval lvíčky v Německu Dr. Walthier. Ten uváděl, že plemeno se nazývá "leoninus" pouze kvůli střihu, ne kvůli divoké lví povaze.

Další chovatel, o kterém víme, už skutečně sehrál úlohu ve lvíčkově znovuzrození. Jmenoval se Maximillian de Coninck a žil v Belgii. Na přelomu 19. a 20. století choval a vystavoval lvíčky. Bylo to právě v době, kdy plemeno prodělávalo něco, co se dalo nazvat "posledním pozdravem".

Už v roce 1897 k němu přišla Madame Bennert, aby si pořídila svého prvního lvíčka. A to byl začátek její celoživotní lásky ke lvíčkům.

Další málo známá osoba, která měla také prsty ve znovuzrození lvíčka, byl profesor Kurt F. König ze Zootechnisches Institut Rotenburg v Německu. Na přelomu století shromažďoval lvíčky pro svůj genetický výzkum. Nazýval tyto psy Kobold-Mascotts a Kobold-Daumelinchen. On a jeho výzkum je spojován s užíváním psů, kteří byli malí, extrémně houževnatí, zdraví a odolní. Netoleroval bázlivé psy. Po shromáždění psů, kteří nejlépe vyhovovali jeho výzkumnému cíli, uzavřel chovatelský program pro psy z vnějšku.

O mnoho desítek let později se Kurt König zkontaktoval s Madame Bennert, která měla podíl na genetickém základu dnešních psů. Madame Bennert a profesor König spolu stanovili, že jejich psi pocházejí ze stejných předků a tak by je mohli užívat v obou svých chovatelských programech. Dne 6. prosince 1957 byla jeho černobílá fena Quinte (nar. 27. 10. 1956) převedena na Madame Bennert a registrována v ALSH (Annexe Livre Saint-Hubert) registru jako Fgitane dne 11. června 1958. Bohužel Fgitane byla jediný pes od pana Königa, který byl zapojený do chovatelského programu Madame Bennert. Co se stalo dále s jeho psy není známo.

Informace a foto poskytla CHS Silesian Cramer