Chceme-li být úspěšní ve výcviku svého psa, nestačí jenom znát techniku, jak jej naučit jednotlivé povely. Je potřeba mezi pánem a psem vytvořit správný vztah, naučit se svému psovi rozumět a respektovat jeho osobnost. Mnoho lidí dnes má tendenci ke psovi přistupovat jako k člověku a to je špatně. Aby výcvik mohl být úspěšný, musí být postaven na správných základech. Přinášíme vám dvacet bodů, které byste si měli nejen zapamatovat, ale hlavně je uvést do praxe.

1. Nikdy nedemonstrujme při výcviku svou moc. Výcvik není záminkou k pokoření psa.

2. Předcházíme nežádoucí činnosti psa.

3. Učíme povel "lehni!" kdykoli a to i na vzdálenost. Docílíme tím větší ovladatelnosti a také podřízenosti psa. Podřízenost psa není o jeho nedocenění, ale o vytvoření správné hierarchie a jistoty, která je pro psa důležitá.

4. Když máme "špatnou" náladu, necvičíme, ale raději si odpočineme a vezmeme psa na procházku třeba do parku.

5. Snažíme se, aby náš pes během výcviku neustále radostně mával ocáskem.

6. Občas mluvíme na psa šeptem, jako by jsme s ním sdíleli tajemství. To zvyšuje pejskovu pozornost na naši osobu.

7. Výcvik má podporovat sebevědomí našeho psa a nikoli naopak. Sebevědomí není agrese, sebevědomí je vyrovnanost.

8. Denně provádíme vyčesávání nebo masáže psa. Tím podporujeme svůj vzájemný vztah. Pro normálního psa jsou vyčesávání či masáž velmi příjemné.

9. Nedovolte nikdy nikomu, aby na vašeho psa křičel.

10. Je velmi důležité dávat povel ve stále stejné intonaci hlasu. Intenzitu rozkazovacího povelu můžeme měnit podle vzdálenosti.

11. Vytrvejte při učení, a to i tehdy, když se vám zdá, že pes stále nechápe, co po něm chcete. Cvik raději udělejte psu srozumitelnější.

12. Před výcvikem psa nekrmte a uvědomte si, že nejvyšší aktivita se u našich čtyřnohých společníků projevuje navečer, v bouřce či velmi brzy ráno.

13. Nový cvik neučíme zpočátku nikdy v cizím nebo rušeném prostředí. (Rušit mohou i členové vlastní smečky, ať už jde o lidi či o jiné psy.)

14. Rozhodující je náš jedinečný a osobní vztah ke psu, nikoli to, zda jde o šampióna či křížence.

15. Nikdy nezapomínejme, že pes je řádný člen naší "smečky" a my jsme členové té jeho.

16. Nepolidšťujme svého psa. Začátečník nám vůbec nerozumí. To, že pes neuvažuje stejně jako my, jej přece nikterak neshazuje!

17. Nikdy nesmíme se svým psem zacházet hrubě.

18. Postupně měníme prostředí, ve kterém se psem cvičíme. Tím docílíme u psa začátečníka zbystření pozornosti. U zkušeného psa děláme změnou "hru na cvičení" zajímavější, stojící za pozornost.

19. Ve výcviku nedělejme větší přestávky. Pes, který neopakuje cvik pravidelně, zapomíná, a čím méně cvik zvládá, tím zapomíná rychleji. Můžeme sami na sobě vyzkoušet, nakolik si pamatujeme například tolik povinnou Polednici nebo rusky přednést životopis Tolstého. Pokud jste si toto od svého dětství neopakovali, pak nepochybně přišlo k zapomínání, a přitom jsme "páni tvorstva".

20. Pokud nevíte, jak dál, spojte se, se zkušenými cvičiteli. Takové jistě najdete na nejbližším kynologickém cvičišti.

Ivo Eichler