Historie

Špic je jedním z nejstarších dodnes chovaných plemen psů. Archeologické nálezy zbytků koster původních špicovitých psů na území Švýcarska a Německa jsou datovány do doby před pěti tisíci lety.
Tito psi byli nazvání psy rašelinnými. Vyobrazení špiců na různých hliněných a keramických nádobách ukazují, že tito pejsci odpradávna žili uprostřed lidských společností. Špicovití psi byli jedni z nejrozšířenějších po celé Evropě.
Bylo to díky jejich odolnosti, statečnosti a hlavně všestrannosti. Na nákladních povozech hlídali přepravované zboží, strážili i stavení a vinice, chytali myši ve stájích a byli využíváni i jako psi pastevečtí.
Nikdy však nebyli využíváni k lovu. Postrádají lovecké pudy, proto jsou ideální pro společné soužití s ostatními domácími zvířaty.
U nás spadá počátek čistokrevného chovu špiců do 60. let. Nejdříve se chovali bílí jedinci střední velikosti, později byli dovezeni také špicové dalších barev a velikostí. K výraznému oživení krve došlo po roce 1989, kdy bylo dovezeno několik kvalitních jedinců. Úroveň našeho dnešního chovu je srovnatelná s úrovní evropskou.

Vzhled

Špic je středně silným psem kvadratického rámce těla.
Jeho srst je bohatá, obzvláště na krku a na ocase, a odstává od těla.
Hlava je podobná lišce, má bystré oči a malé blízko u sebe stojící uši.

Německý špic je zřejmě pes s největším počtem barevných a velikostních variet.
Standard uvádí 13 barevných variet. Od sněhobílé, celočerné přes čokoládově hnědou, zářivě oranžovou a vlkošedou k dalším, jako je krémová, creme-sable (krémová s černým nádechem), orange-sable, black and tan (černá s tříslovými znaky) a strakatá. Velcí špicové se chovají většinou jen bílí a černí, standard uvádí i zbarvení hnědé.
Vlčí špicové jsou vlkošedí.

Velikost jednotlivých variet je:
vlčí špic / keeshond 49 +- 6 cm
velký špic 46 +- 4 cm
střední špic 34 +- 4 cm
malý špic 26 +- 2 cm
Trpasličí špic 20 +- 2 cm