O obedienci jsem poprvé slyšela před nějakým časem, ale jen matně. Že je to nějaký psí sport. V červnu 2006 o obedienci začala mluvit Kristýnka a já začala pátrat. Naposílaly jsme si navzájem, co jsme kde našly, a začaly o tomto sportu uvažovat. Kristýnina fenka má zdravotní problémy a její sen o IPU se stafíčkem se začal pomalinku rozplývat, my, necvičíc s Valentinkou (cane corso - pozn. redakce) obrany, jsme v tu dobu měli skoro dozkouškováno (na stopařské speciály to asi nikdy nebude) a další možnosti nebyly, navíc Valentince budou 4 roky a jak to tak u molossů bývá, tak vrcholově aktivní nebývají věčně. Obedience vypadala jako úžasná alternativa.

Na cvičáku jsme zbláznili tu naši výcvikovou partu, tedy páníčky Martinu, Jirku a Lukáše, nadchli naši skvělou výcvikářku a objevili agilitovou Pavlu od borderek, která hoří pro obedienci již dávno. A tak to začalo. Dali jsem dohromady zhruba přeložený zkušební řád a sem tam si zkusili zacvičit. Od podzimu cvičíme víceméně pravidelně. Někdy uprostřed podzimu padl nápad, zoficiálnět obedienci v ČR jako další alternativu k již známým psím sportům. A tak začalo plánování, rozhodování. A u něj by možná ještě dlouho zůstalo, nebýt toho, že vyšel v Psích sportech článek právě o obedienci. Ten spustil vlnu nadšení a na muj-pes.cz se objevil chat, kde se ozývali lidé, kteří by to chtěli zkusit.

Napsala jsem tam, že cvičíme, máme nějaké plány atd. A domů mi dorazilo spousta meilíků od lidí, kteří ví, o co jde, a chtějí to zkusit, a lidí, kteří o tom jen četli a chtějí to také zkusit. Tak začala sháňka po zkušebním řádu. Před časem začal Jirka zkušebák překládat a nyní je již na světě. Je to přeložený rakouský zkušební řád, který až na malilinké odchylky odpovídá zkušebnímu řádu švýcarskému. Každá země má totiž zkušební řád svůj vlastní, třeba polský je trošku jiný než rakouský atd. My zatím jedeme podle tohoto "našeho" překladu, zatím jako "začátečníci", dál jsou v řádu další 3 skupiny, ta trojková je ta, o níž píší Psí sporty a podle níž se cvičilo na Světovce v Poznani.

No a dál? Na světě jsou již i webové stránky díky nejšikovnější Pavle Duškové, zatím bez spousty informací, které se tam budou průběžně objevovat.
Podařilo se rozjet oficiální klub Obedience ČR. Z nadšených lidí, kteří nás kontaktovali z různých konců republiky (a doufáme, že se budou stále ozývat i další), se snažíme vytvořit jednotlivá "centra" výcviku, no a cvičit a trénovat - na základě českého překladu rakouského Zkušebního řádu. Máme za sebou už i první závody.

A jak obedience prakticky vypadá? Časopis Psí sporty představil nejtěžší kategorie (3) dle platného Zkušebního řádu Obedience dle FCI. My jsme začali cvičit dle kategorie začátečnické (0). A cvičí se takto:

1. Sedni ve skupině
2. Odložení v leže ve skupině
3. Poslušnost za pohybu (bez vodítka)
4. Lehni za pohybu
5. Přivolání do základní pozice
6. Vyslání vpřed do čtverce
7. Nesení předmětu
8. Aport přes překážku
9. Vlastní identifikace
10. Kontrola na dálku

Pokud vám některé body připadají známé a jednoduché, tak věřte, že známé jsou, ale jednoduché zcela jistě ne. Cílem obedience je přesnost, důslednost, správné provedení. U začátečníků by tomu tak ještě být nemuselo, ale nám přišlo rozumnější dbát na přesnost hned od začátku, takže pejsek při sedni sedí a nevystrkuje nožku, při lehni leží jako sfinga, při chůzi sleduje páníčka (dle poznámky ve Zkuš. řádu - chtivě sleduje!), nevzdaluje se od něj, jeho plece jsou přesně u kolena psovoda, pes dokonce neotáčí hlavu za zvukem, cizím hlasem apod. Trošku jiné jsou povely než jsme zvyklí my, kteří jsme dosud cvičili dle NZŘ.

Jediný "cvik", se kterým jsme se my setkali poprvé, byla Vlastní identifikace. U začátečníků jde o to, že si páníčkové vezmou od někoho, kdo při nácviku má funkci tzv. stewarda, klacík, dřívko a uschovají si ho za účelem napachování. Když dojde na vlastní identifikaci rozhodí steward na hromádku zbylá dřívka a obejde postupně páníčky. Ti odevzdají klacík a steward ho odloží vedle hromádky. Páníček vyšle pejska a ten musí najít ten správný, páníčkův.

Ještě ke kontrole na dálku, jde o sedni a lehni (později i vstaň), páníček stojí 5 m před pejskem (u kat. 3 - 15 m!)

Další info najdete na stránkách klubu Obedience CZ - www.obedience.cz

Informace poskytla paní Ivana Kocifajová, CHS Czech Velvet. Děkujeme.

redakčně upraveno