Krásná, zdravá, dobře udržovaná srst je ozdobou každého psa a u pekinéze to platí dvojnásob. Bohatost srsti je dána především geneticky, nedostal-li ji náš psík do vínku po předcích, nezbývá než se s tím smířit, nic s tím neuděláme. Máme-li to štěstí a náš pejsek byl přírodou obdarován (většinou ne náhodně), záleží na tom v jakých podmínkách bude žít (přetopený a suchý vzduch mu příliš prospívat nebude) a jak o něj budeme pečovat (výživa, prevence onemocnění a cizopasníků, úprava srsti), aby jeho srst byla exkluzivní.

Úprava jeho srsti však není tak náročná, jak by se mohlo na první pohled zdát, pokud ji nezanedbáme. Srst se skládá ze dvou vrstev - vrchních dlouhých rovných a pevných krycích chlupů - pesíků a husté měkčí podsady. Není tedy tak jemná jako u jiných plemen a při pravidelné péči se přece jen tak lehko nezaplstí. Základním úkonem při péči o srst je její kartáčování. Kartáčováním se srst nejen upravuje a čistí (zbavuje prachu a nečistot), ale také se odstraňuje odumřelá podsada a masáží napomáhá lepšímu prokrvování kůže, což prospívá zdraví psa a vydatnějšímu růstu srsti. Velkou pozornost musíme věnovat právě výběru náčiní - kartáči. Nejvhodnější je kartáč z přírodních štětin přiměřené délky, tvrdosti a hustoty. Náhražkou může být podobný kartáč z umělých vláken - štětin. Poněkud diskutabilní je použití kovového kartáče. Je-li srst našeho psa natolik hojná, že se domníváme, že štětinový kartáč nestačí, pak můžeme vyzkoušet speciální psí kartáč s mosaznými dobře zakulacenými a velmi dlouhými hroty (zakoupit se dá většinou na větších výstavách nebo si ho můžeme nechat zaslat poštou od speciálních prodejců. Nebývá nejlevnější, ale je to investice na dlouhá léta). Nikdy nepoužíváme obyčejný kovový kartáč nebo dokonce kartáč s ostrými zahnutými hroty určený k úpravě pudla! Tak bychom zcela bezpečně připravili našeho psa o podsadu a srst zničili. Před kartáčováním je výhodné použít speciální antistatický spray nebo rozčesávač nouzově i jen samotnou vodu lehce nasprejovanou do srsti. Úprava se pak zjednoduší a srst vydrží déle upravená. Kartáčovat začínáme na hlavě ve směru růstu srsti a pokračujeme po hřbetě až k ocasu. Velkou pozornost věnujeme zvláště místu za ušima, kde je srst jemnější a ráda se při zanedbání zacuckuje. Rozčešeme srst na ocase. Psa obrátíme na záda (můžeme ho přitom položit na klín) a pokračujeme od krku přes hruď, přední končetiny a bříško až k zadním končetinám. Nezapomeneme na místa v "podpaží" a na zadních stranách pánevních končetin - i tam by se mohly tvořit žmolky, které při zanedbání mohou být velmi nepříjemné. Když jsme pročesali psa po směru růstu srsti, pokračujeme důkladným prokartáčováním proti směru růstu - zvláště v oblasti celého límce a hřbetu až po bedra, aby srst získala správnou bohatost. Kartáčování musí být vždy velmi jemné a šetrné, přesto důkladné. Zvláště u výstavní srsti se musíme chovat tak, abychom - s trochou nadsázky - "ani chlup" nevytrhli nebo nepřetrhli zbytečně. U dlouhé srsti (na uších, ocase, končetinách) začínáme od konečků a pokračujeme ke kůži. Pokud se nám přece jen stane, že se v srsti vytvoří žmolky, musíme je ihned opatrně rozplést - tuto práci neodkládáme. Na zacuchanou srst naneseme rozčesávač a jemně se prsty snažíme srst od sebe oddělit (rozmělnit). Poté použijeme hřeben a od konečků rozplétáme, dokud srst není zcela hladká, rozčesaná. Nikdy nesaháme po nůžkách! To je jen krajní zoufalé řešení. Ustřižené srsti trvá velmi dlouho než doroste do původní délky (to je důležité zvláště u výstavních jedinců). U některých pekinézů lze s úspěchem využít při úpravě speciální pudr - použitý s mírou, který usnadňuje česání, srst zbavuje nečistot a brání jejímu zacuchávání. Pozor, aby se nedostal do očí nebo aby ho pes nevdechoval.

Stačí tedy pár minut 1-2x týdně a máme krásného upraveného pekinéze, který nám i okolí bude dělat radost. Kartáčováním se srst zbavuje nečistot, odumřelé podsady a prokrvuje se kůže. Více pozornosti musíme psovi věnovat v období línání (zhruba 2x do roka). V té době je výhodnější psa kartáčovat denně nebo téměř denně. Také štěněčí srst asi do jednoho roku může být náročnější na údržbu, protože má jemnější strukturu, musíme jí věnovat více pozornosti - odměnou nám bude nadýchaný obláček "vaty", který ale časem nahradí dospělá pevná srst.

Hřeben k česání srsti pekinéze nepoužíváme, vytrhával by podsadu a ničil tak srst - výjimkou může být šetrné použití na výstavě nebo při rozplétání zacuchané srsti.

Chceme-li se svým pekinézem sklízet úspěchy na výstavách, pak je namístě důkladnější péče o srst. Základem je opět kartáčování, ale nejlépe každodenní a velmi velmi šetrné. Srst nikdy nečešeme zcela suchou, vždy používáme antistatika nebo rozčesávače. Každý přípravek ale musíme používat uvážlivě, dáme pozor na oči a při prvním použití raději vyzkoušíme reakci na kůži, přestože výrobce deklaruje zaručeně přírodní původ. Osobně se mi osvědčila kosmetika značky Bio-Groom a 1# All Systems. Výstavní srst musí být vždy zcela čistá, dbáme, aby se zbytečně neobrušovala.

Pekinéze koupeme jen zcela výjimečně. Jeho srst to nevyžaduje - naopak při častějším koupání může dojít ke zničení struktury srsti. Používáme-li pravidelně kartáčování, srst zůstává čistá. Je-li to skutečně nezbytně nutné, psa vykoupeme za použití velmi šetrného a vhodného šamponu a dbáme na dokonalé vymytí šamponu a skutečně důkladné prosušení srsti, což může trvat velmi dlouho. Před koupáním psa vždy půkladně prokartáčujeme a případné žmolky rozpleteme. Po koupání musíme být velmi trpěliví při rozčesávání srsti - nikdy ji nerozčesáváme mokrou. V nepříznivém chladném počasí několik dní po koupání zkrátíme procházky jen na nezbytnou dobu - srst psa nechrání. Uvědomme si, že každým vykoupáním zbavíme psa jednak značné části podsady a jednak přirozeného ochranného filmu - výsledkem je, že srst se paradoxně více špiní. Nikdy nekoupeme pekinéze těsně před výstavou, dočkali bychom se velikého zklamání v podobě zplihlé srsti.

V případě nepříznivého počasí je samozřejmě vhodné psovi po každé procházce osprchovat spodní část těla - bez použití šamponu.