Historie plemene šiperka

Šiperka pochází z Belgie. První podrobné historické zmínky o malých černých bezocasích psech chovaných v Brüge v 15. století uvádí v kronice mnich jménem Wencelas. Wilhem von Oranin - Mlčenlivý měl podle jedné legendy vděčit dvěma šiperkám za svůj život, a to proto, že ho včas vzbudily, když byl na něho chystán atentát. V této pověsti se mluví o "smolnatě černých psech" a z toho usuzují příznivci tohoto výjimečného plemene vynikajících malých hlídačů, že se jednalo právě o šiperky.

Občas nalezneme šiperku na obrazech vlámských malířů, kteří ji začlenili jako živý element představující selský život na venkově.

Postupně si šiperka našla své místo i ve městech, kde si ji vážili jako hlídače a hubitele krys a myší. Podobně jako v Německu stájový pinč, byla šiperka v Belgii často k nalezení v koňských stájích podél kanálů. Tam byli ustájeni tažní koně, kteří museli tahat nákladní čluny. Z koňské stáje nebylo daleko na člun a tak se stala šiperka i psem lodníků. Odtud byl dle jednoho zdroje stanoven název plemene, slovo schip znamená ve vlámštině označení pro malého lodníka, proto je šiperka též někdy nazývána malým kapitánem.

V 17. století se stala šiperka maskotem Crispijnského cechu malých řemeslníků, do kterého spadali především ševci z Bruselu. Členové cechu se scházeli v neděli na Grote Plaats v Bruselu k soutěži, která se nekonala za účelem ohodnocení nejlepšího psa, ale o nejhezčí obojek. Ty byly mědí a stříbrem různě zdobené a měly vysokou uměleckou hodnotu. První soutěž tohoto druhu se konala roku 1890. Šiperka tak byla zároveň prvním psím plemenem, pro které byla zorganizována speciální výstava. Takto stoupala popularita šiperky, až se stala národním plemenem Belgie.

Móda se ale stále mění a to platí i v chovu psů. V polovině 19. století se šiperka v Belgii hojně chovala a těšila náklonnosti místních obyvatel, ale to se rychle změnilo mezi roky 1850-1900, kdy bylo plemeno málem na vyhynutí.

Roku 1885 se staly šiperky dvorními psy manželky belgického krále Leopolda II.

V roce 1886 byla představena první šiperka na výstavě psů v Anglii.

První i druhá světová válka však zasadily chovu šiperek velkou ránu a v Belgii zbylo jen několik chovatelů tohoto plemene. Chov šiperek ale podpořily chovatelské kluby z Anglie a Ameriky, kam byly šiperky též importovány a získaly zde popularitu.

Původ plemene

Původ plemene není jednoznačný a kynologičtí odborníci stále polemizují, zda-li jsou šiperky příbuzné primitivním plemenům - špicům, nebo jejich původ pramení z ovčáckých psů.

Ke druhé variantě se přiklání i J.J.Ormiston, který tvrdí: "Tento pes je sice malý, ale má povahu ovčáckých psů, ze kterých pochází. V Belgii uvidíme malé groenendaely stejného typu jako šiperka, ship je bez pochyb dominantní formou tohoto plemene i proto, že dříve byl větší než dnes." Ke stejnému názoru se zřejmě přiklání většina kynologických odborníků dnes, vyplývá to i ze zařazení šiperek do FCI skupiny I. Ovčáčtí a pastevečtí psi.

Na základě mých zkušeností s výcvikem šiperky i německých ovčáků si dovolím tento názor jen podpořit. Šiperky i němečtí ovčáci mají spoustu společných charakterových vlastností a vynikající pracovní předpoklady. Šiperky jsou velmi snadno ovladatelné, velmi učenlivé a přirozeně inteligentní, vyrovnané v povaze. Mají velmi dobré vlohy pro pachové práce , ale i obranu (překážkou v obraně je pouze jejich drobná tělesná konstituce oproti NO a malá morda, které jim znemožňují účast na zkouškách s oddílem obran). Co se týče temperamentu a živosti, (ovčáčkáři mi odpustí) nemají konkurenci. Vyrovnat se jim mohou snad jen jejich blízcí, větší příbuzní - belgičtí ovčáci.

Za informace a fotografie děkujeme CHS Bohemia Animo