Štýrský brakýř je středně velký pohyblivý pes schopný odvést výbornou práci i v těžkém horském terénu. Je dobře ovladatelný, spíše klidný než ostrý. Jeho velikost (výška 45-53 cm, hmotnost okolo 18 kg) z něj dělá psa vhodného i pro městské myslivce, není nijak náročný na údržbu srsti a velmi dobře se vyrovná i se špatnými povětrnostními podmínkami. Nespornou předností tohoto honiče je jeho vynikající nos, takže ho lze s úspěchem používat i jako barváře.

Šlechtění tohoto plemene bylo zahájeno v roce 1870, kdy Karl Peitinger zkřížil fenu hanoverského barváře se psem hrubosrstého istrijského honiče.

Vybraní jedinci z tohoto vrhu byli použiti k dalšímu šlechtění. Cílem bylo vytvořit plemeno honiče s nosem barváře, lehčí a vhodnější pro pohyb v horském terénu. Rovněž bylo požadováno osrstění odolné proti nepřízni počasí. Plemeno bylo formálně uznáno v roce 1890.

Dodnes se s tímto plemenem setkáváme hlavně na území Rakouska a spíše ojediněle na Slovensku, v Česku a ve Slovinsku. Téměř vždy jsou jedinci tohoto plemene v majetku aktivních myslivců a uplatňují se při naháňkách a dohledávkách černé zvěře.

Chov tohoto plemene v ČR zastřešuje Klub chovatelů honičů.