Slovinským městem Maribor jsem už mnohokráte projížděla cestou k chorvatskému pobřeží, ale nikdy jsem nebyla v samotném centru. To jsem se rozhodla změnit a naplánovala si tady výstavu v dubnu 2010. Výstava se Mariboru každoročně v tomto období koná jako "dvojtý CACIB". V sobotu jde o CACIB Maribor a v neděli pak CACIB Pohorje. Protože jsem tam byla letos poprvé, tak mě toto pojmenování poněkud zmátlo. Měla jsem za to, že se každý den koná výstava v jiném místě. Není tomu ale tak, obě se konaly na Poligonu KD Maribor, což je kynologické cvičiště, a měly i stejného pořadatele. Najdete je snadno nedaleko centra města, souřadnice: +46° 32' 30.17" N, +15° 39' 11.02" E. Cvičiště se nachází v poměrně zastavěné oblasti a tak je zde docela problém s parkováním. Bylo tam sice centrální placené parkoviště, ale poměrně daleko od vstupu na výstaviště. Toto však kapacitně nestačilo a tak se parkovalo porůznu v přilehlých ulicích.

Cesta

Výstava v Mariboru je o nejbližší výstavou, kterou můžete ve Slovinsku absolvovat. Z Brna je to 375 km, stále po dálnici: Brno - Vídeň po A2, těsně před Grazem odbočit na A9 na Slovinsko a Maribor. Navigace vás může odvést z A2 už o odbočku dříve na 139 km, ale doporučuji jet dále a odbočit až následně na 186 km, opět na dálnici. Předchozí odbočka totiž vede po místních komunikacích a přes hory. Ta je sice líbezná a hezky se pokocháte, ale je to samá serpentina a pejsci se vám z toho můžou "poblejt", což zvlášť pro výstavní úpravu není tím pravým přínosem. Při vjezdu do Slovinska pak ale opět doporučuji použít starou cestu na Maribor, je zbytečné na pár km kupovat jejich drahou dálniční známku. Vede přes vesnice Šentilj a Pesnica. Samozřejmě ale budete potřebovat dálniční známku přes Rakousko, za kterou zaplatíte 7,90 EUR. Za nějaké 4 hodiny jste i se zastávkou na kávu v Old Timeru a novým hrníčkem do sbírky (blíže v článku o Varaždinu) na místě.

Ubytování

Ubytování jsme si zajistili v městké části Pohorje v penzionu Pohorska Kavarna za 63 EUR za 2 osoby a noc se snídaní, pes zdarma. Po příjezdu jsme byli poněkud rozčarování, protože pro nás neměli slíbený pokoj přímo v tomto objektu, ale po té, co nás umístili rovněž ve svých prostorách cca 100 m vedle, jsme byli spokojeni nadmíru. Jednalo se sice o "panelák", ale měli jsme tam k dispozici za stejnou cenu celý kompletně vybavený apartmán s ložnicí, obývákem a kuchyňkou. Měli jsme tedy každý svůj pokoj, což bylo pro mě velice důležité. Zcela mimořádně jsem totiž cestovala s manželem a protože ten příliš hlasitě spí, přišlo mi to velice vhod. Pohorje je turisticky velmi známá oblast, kde se nachází mnoho hotelů, penzionů, apartmánů a pod. a není problém zde nalést ubytování.

Volný čas

Pro zájemce je zde i několik luxusních hotelů s wellness centry a termálními bazény, které ale mohou využít i pro neubytovaní hosté. Mě nejvíce zaujal hotel Habakuk a to svým názvem. Možná si mnozí z vás vzpomínají na slavný výrok Mirečka ze série filmů o básnících, který zaměnil běžně užívané slovo habaděj za habakuk, které pak zlidovělo. Nenechala jsem si proto jeho prohlídku ujít.

Pohorje je zároveň i oblíbené středisko zimních sportů a jen pár metrů od pensionů začínala lanovka na samotný vrchol pohoří Pohorje. Běžně se v tomto středisku pořádají i závody mistrovství světa ve sjezdovém lyžování. Např. v roce 2008 zde slavila velký úspěch i naše současná nejlepší sjezdařka Šárka Záhrobská, která získala 1. místo v obřím slalomu. Historické centrum města se nachází podél mohutné řeky Drava, která Mariborem protéká. Nejznámější památkou je pak přes 400 let stará rostlina vinné révy STARÁ TRTA, na kterou natrefíte při příjemné procházce po nábřeží. Bohužel jsme měli dost nepříjemné počasí, většinou chladno a deštivo, sem tam slunce, a tak jsme si výlet neužili tak, jak bychom si přáli a plánovali.

Výstava

Špatné počasí se projevilo i na výstavišti, které bylo na travnatém hřišti. Po nočních lijácích se tudíž místy změnilo v bahenní lázně a všichni vystavovatelé, klece, přepravky a další potřebná zařízení se měnila v hroudy bahna. Naštěstí to vyšlo alespoň tak, že během dne už přímo nelilo, jen občas sprchlo, ale počasí opravdu nebylo nijak přívětivé a kazilo celkový dojem z výstavy. V sobotu odpoledne konečně vysvitlo i slunce, tak se všem konečně ulevilo a taky jsme se trochu zahřáli. Závěrečné soutěže už probíhaly v přijatelné atmosféře. V neděli pak počasí kopírovalo sobotu. Výstava jinak probíhala zcela tradičně. V sobotu bylo celkem přihlášených 916 psů, z toho 81 psů 47 majitelů z CZ, v neděli pak o něco méně 849 psů, z toho 78 psů 43 majitelů z CZ. Toto je z našeho pohledu opravdu málo na MVP. O to byla ale výstava útulnější a komornější, jen to počasí to poněkud kazilo. Kruhy byly velké travnaté, dostatečně prostorné pro všechny plemena.

Jako je to u výstav v HR či SI běžné, výstaviště nepřekypovalo stánky se zbožím ani občerstvením, ale to základní se tam určitě nalézt dalo. Na rozdíl od Varaždinu, kde bylo zcela nedostatečné zázemí pokud jde o toalety, pak tady to řešili sice TOIkami, ale v dostatečném množství a nebylo potřeba čekat sáhodlouhé řady. Já byla na výstavišti sama a tak jsem využila pohostinnosti mého kamaráda Patrika a nalezla útočiště pod jeho stanem. Ten má vybaven pro zcela nezávislý pobyt na výstavišti, včetně elektrického přípojky a tak jsem u něj dostala i domácí kávu. Zároveň mi udělal i pár snímků z výstavy. Můj manžel se totiž výstavy jako takové nikdy nezúčastňuje a raději se věnuje pamětihodnostem města, takže pokud jedu s ním, tak pak nemám na výstavu žádnou foto vzpomínku. Jsem proto ráda, že mi Patrik zvěčnil i takovou událost, jako bylo vítězství mého šibího páru v sobotních závěrečných soutěžích, stejně jako moje v nedělním seniorhandligu.

Opravdu hezky se pak udělalo až v pondělí, kdy jsme opouštěli Maribor a odjížděli domů. Chtěli jsme toho využít a naplánovali si proto na zpáteční cestě návštěvu nedalekých Moravských Toplic. Zajímalo nás, co má toto místo kromě jména společného s lázněmi u nás. Bohužel se ukázalo, že nic. Nenašli jsme útulné malé lázničky s vřídly a kolonádou, jak jsme si představovali, nýbrž jen obyčejnou vesnici, na jejímž okraji stály komplexy moderních hotelů a aquapark. Asi by se tam dal strávit příjemný relaxační, i když velmi drahý pobyt, ale ne v historickém romantickém prostředí, kterému bych dala přednost.

Informace o výstavách ve Slovinsku: www.kinoloska-zveza.si

Ing. Hana Blatoňová, CHS Czech Jakobín