Každoročně se v chorvatském Varaždinu koná v měsíci květnu či červnu "dvouCACIBová" výstava. Je to pro nás jedno z nejbližších měst, ve kterém se můžete v Chorvatsku výstavy zúčastnit. Zároveň je tato výstava výhodná tím, že se vystavují po oba dny všechna plemena a máte tak možnost získat o jednom víkendu všechny tituly 2x.

Chorvatský kynologický svaz - www.hks.hr "uvolnil" podmínky pro získání tituly chorvatský šampion s tím, že sice potřebujete 4x CAC, ale ne už za dobu rok a den, ale třeba na dvou po sobě jdoucích výstavách. Pokud si to tedy dobře naplánujete a budete mít štěstí, pak jej můžete získat v průběhu jednoho měsíce při dvou cestách do Chorvatska. V neposlední řadě může být příjemným faktem pro mnoho českých vystavovatelů i fakt, že bez potíží se tam domluví "česky".

Jak se tam dostat?

Jsou dvě téměř shodné varianty:

1. Brno, Bratislava, dále po E75 ve směru na Gyor či Budapest, ale pozor nenajet na na dálnici nýbrž hned při prvním nájezdu odbočit na E65 a pokračovat na Czorna, Szombathely, Lenti. Tam vjíždíte do Slovinska a opět pozor, ne na dálnici, ale centrem města na Mursko Šredišče a dále po D209 na Čakovec a Varaždin. Ujedete 400 km a zaplatíte cca 150 Kč za slovenskou dálniční známku.

2. Brno, Vídeň, pod Vídní odbočit z A2 na A3 a pokračovat ve směru na HU - Sopron a Szombathely. Dále stejně jako v první variantě. Ujedete 420 km a zaplatíte rakouskou dálniční známku cca 250 Kč.

Záleží tedy na vás, pro kterou se rozhodnete, třeba podle toho, kterou už máte na autě dálniční nálepku. Já nepreferuji ani jednu z nich, jezdím podle momentální nálady a zastávek, které mám po cestě v plánu udělat.

Příjemné zastávky po cestě

Např. v Rakousku pravidelně navštěvuji motoresty sítě Old Timer, které jsou velmi stylově a romanticky vybavené. Ne, že bych se tam stravovala, na to opravdu zatím nemáme, ale neodpustím si kafe nazvané Old Timer kafe, které stojí cca 3 EUR. Je to vlastně vídeňská káva, která se podává ve stylových hrníčcích s obrázkem starých dopravních prostředků. Zajímavé na tom ale je hlavně to, že stejný hrníček vám donesou zabalený jako dárek v ceně. V mé výbavě je už takových asi 12. Než jít na benzínku, která stojí vedle a kde zaplatíte třeba za WC 0,5 EUR, dám si raději v klidu kafe v příjemné restauraci a ještě si odnesu další hrníček do sbírky. Jo, a pokud by vám náhodou dali stejný, který už máte, bez problémů vám jej u pokladny vymění. Kdo jednou zkusil, bude se tam stavovat vždy. Jedna je nedaleko Vídně, hned za velkými nákupními centry ve směru na Graz.

Výstavy, které jsou poněkud dále, neplánuji jako cestu "na otočku", ale většinou si k tomu přiberu ještě pátek nebo pondělí volna, které jsou pak pro mě malou dovolenou. Mám ráda termální lázně, proto pravidelně navštěvuji Buk v Maďarsku, cca 20 km severně od Szombathely. Nezajedete si ani km a můžete tam strávit za dostupný peníz příjemný čas. Ceny v Maďarsku jsou pro nás i jinak velice přijatelné a třeba v lázních www.bukfurdo.hu vyjde celodenní vstupné na osobu za 195 Kč. Podobně je to i se stravováním, kde vás vynikající jídlo v restauraci vyjde většinou levněji u nás. Obé vřele doporučuji, nejen při cestě na výstavu. Prozkoumávala jsem cestou i termální lázně ve Slovinsku či Rakousku. Najdete jich dost a dost, ale bohužel za zcela jiné ceny a protože nikde nedostanete koupit pobyt třeba jen na 2 hodiny, které mi naprosto stačí, ale pouze na celý den či s min. rozdílem na půlden, tak jsem tam dosud nezavítala. Přece jen je mi líto dát nějakých 15-20 EUR za krátký pobyt v těchto zařízeních.

Pokud je pěkné počasí, stojí za to i výlet k jezeru Neusiedle See v Rakousku, kde jsou nádherná panorámata a rovněž je v podstatě po cestě.

Koukám, že jsem se rozepsala o všem možném, ale k samotné výstavě jsem se ještě nedostala. Zkusím to tedy napravit, i když ty jsou velmi podobné všude a většinou je zajímavější právě to kolem...

Varaždin

Samotný Varaždin je pak příjemné historické městečko s pěkným parkem a rozhodně stojí za to si jej prohlédnout, stejně jako Varaždinský hrad přímo v centru.

Bydleli jsme v příjemném malém penzionku poblíž centra a zároveň cca 3 minuty autem od výstaviště za 44 EUR za dvoulůžkový pokoj bez stravy. Zato spolu se psy, kteří s námi byli zadarmo. Rovněž se kuchyňkou vybavenou mikrovlnou troubou a automatem na studenou a vařící vodou, takže příp. příprava lehké snídaně, kávy či večeře není problém.

O výstavě

Výstava se ve Varaždinu, stejně jako v mnoha jiných chorvatských městech, koná na otevřeném travnatém prostoru "cvičáku". I "velká" mezinárodní výstava má totiž mnohem méně účastníků než naše národní výstava. Letos bylo každý den pes přihlášeno 663 psů, což odpovídá výstavě krajského formátu u nás. Z tohoto počtu bylo 55 psů z ČR. Tak malý počet psů se pak pohodlně vejde do deseti kruhů, ve kterých jsou plemena posuzována ve stejném rozdělení jako je tomu u skupin a tudíž každý rozhodčí vlastně posoudí celou skupinu, kterou pak posuzuje i v závěrečných soutěžích.

Kruhy jsou prostorné a kolem kruhu dostatek místa pro procházení a okukování. Mají tam totiž předpis, že kvůli bezpečnosti se můžou stany, ale třeba i jen rybářské stoličky, stavět až 5 m od kruhu a je to pořadateli pečlivě kontrolováno a regulováno. Průběh výstavy i závěrečných soutěží byl standardní, nesetkala jsem se s něčím výjimečným či překvapivým. Protože je výstaviště na louce za městem, bylo parkování zadarmo a to v těsné blízkosti na místních komunikacích a loukách.
Pokud jde o zázemí, pak tam nenajdete kvanta prodejců čehokoliv jako u nás či v Polsku, ale pouze jeden stánek s grilovanými klobásami či steaky, další s pití a zmrzlinou. Taky max. 5 stánků s psími potřebami.

Občerstvení u stánku je zde poměrně drahé a za cenu opečené klobásy jsme si raději zašli večer do restaurace do města. Typické národní jídlo jako je čevabčiči, ražniči či pljeskavica zde pořídíte za nějakých 120 Kč.

Výstava byla pro mě i kamarádku úspěšná, celkový dojem nám kazil pouze fakt, že nám nevyšlo počasí a přesto, že jsme si navlékli vše, co jsme měli sebou, bylo nám poměrně chladno. Celou dobu rovněž poprchávalo, i když prudký liják nás nepotkal, bouřka proběhla naštěstí v noci. Přichystané plavky jsme proto užily až v termálech, kde jsme se rovněž na zpáteční cestě dostatečně vyhřály.  

Moje hodnocení: Tuto výstavu mohu určitě s klidným svědomím doporučit. Jediným mínusem byly toalety, které byly např. pro ženy pouze dvě a tudíž na ně vždy stály dlouhé fronty. To jsme vyřešily tím, že jsme opouštěly výstaviště a pod záminkou venčení psů navštěvovaly přilehlý lesík.

Ing. Hana Blatoňová, CHS Czech Jakobín