Klatovy

Na národní výstavě v Klatovech jsem letos byla poprvé. Nasměrovali mě sem chovatelé naší Safiry. Přiznám se, že se mi moc nechtělo. Mám to z domova 200 km a budíček ve 4 h ráno není moc lákavý, ale byla jsem velmi příjemně překvapena.

Cesta sem, alespoň od Prahy, nebo pro ty, co přes ní jedou, se výborná. Téměř celou cestu, až na posledních 30 km, jedete po dálnici. Nám se podařilo cestu urazit za hodinu a tři čtvrtě. Zpočátku jsme byli trochu zmatení, ale pořadatel dal na webové stránky výbornou mapku, kde byl zakreslen směr cesty snad ze všech směrů, a tak jsme byli na výstavišti jedna dvě. Čekalo nás milé překvapení, protože za parkování se zde naplatí a dokonce se nám podařilo zaparkovat pod strom.

Výstava se koná na třech k sobě přilehlých stadionech, z nichž jeden je krytý (zimní stadion). U brány bylo vše hezky rozepsáno na cedulích a tak jsme svůj stadion i kruh rychle našli. U každého stadionu bylo WC, sice menší, ale čisté a neplatilo se za ně. Kolem stadionu byla řada stánků i občerstvení, ale také cisterna s vodou. Kruhy na atletickém stadionu byly na krásně zelené trávě. Počasí nám přálo a celý den bylo slunečno. Jezdíme vybaveni rybářským deštníkem, takže jsme byli v pohodě. Doporučuji všem vzít si alespoň klasický deštník pro ochranu svou i svých psů, obzvláště pokud zůstáváte až do konce.

Výstava na mě působila velmi příjemně. Kruhy byly prostorné a kolem kruhů bylo dost místa pro všechny. Vešly se sem i velké stany.

Jediné slabé místo výstavy byl prostor pro venčení pejsků. Na tartanu bylo venčení nevhodné a nevkusné a ta trocha trávy mimo výstavu samotnou byla jak se patří zaneřáděná těmi, co venčili před námi. To je snad ale jediná vada na kráse. I když se mi do Klatov původně nechtělo, uvažuji, že se sem za rok podívám znovu.

Příště - České Budějovice

Litoměřice