ZEMĚ PŮVODU: Maroko

DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO STANDARDU: 01.09.1969

POUŽITÍ: V pohoří Atlasu neexistuje žádný ovčácký pes. Marocký pes, který žije v našich horách, nikdy nechránil stáda v tom smyslu, jak se tato práce chápe v Evropě. Aidi je horský pes a jako takový je určen k tomu, aby hlídal stan a majetek svého majitele a aby chránil jeho stádo proti šelmám, které by v něm mohly natropit škodu.

KLASIFIKACE FCI: Skupina II - pinčové a knírači, molossové, švýcarští horští a salašničtí psi
Podskupina 2.2 - psi molosského typu, horští psi
Bez zkoušek z výkonu.

CELKOVÝ VZHLED: podsaditý, velmi venkovský pes, nápadný svojí silou a hbitostí; je svalnatý, nervní, silný, ale je stavěn bez těžkosti a s huňatou srstí, která ho v horách jeho vlasti chrání před sluncem i před chladem; tato srst ho současně chrání v bojích proti šakalům a jiné škodné, jež musí aidi přestát. Jeho pohled je čilý, přímý a rozhodný, jak se patří na ostražitého psa, který je neustále připraven plnit svoji úlohu obránce. V některých místech panuje zvyk kupírovat uši i ocasy služebních psů; tento postup není žádoucí.

HLAVA: Medvědí hlava, suchá a v dobrém poměru k celému tělu. Celkově je kónická; jařmové oblouky nevystupují a spojují mozkovnu s tlamou ploše a bez odsazení.

MOZKOVNA:
Temeno: temeno je ploché a široké, vykazuje lehkou středovou rýhu a týlní hrbol sice existuje, ale je ztěží znatelný.
Stop: málo vyjádřen a šikmý.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: černá nebo hnědá, odpovídá barvě srsti. Je dostatečně široká a nozdry jsou dobře otevřené.
Tlama: jako celá hlava klínovitá; výrazně kratší než mozkovna v poměru 5:6.
Čelisti: silné s dobře zasazenými bílými stejnoměrnými zuby. Nemá předkus ani podkus.
Pysky: suché, přiléhající, podle barvy srsti černé nebo hnědé.
Oči: středně velké, vždy tmavé; u světlé srsti vypadají lehce šikmá a dobře pigmentovaná víčka jako nalíčená; pohled je velmi čilý, pozorný a naléhavý.
Uši: středně dlouhé, s lehce zaoblenými špičkami. Uši jsou nasazeny šikmo, takže dobře dokreslují hlavu. Jsou zpola visící a při vzbuzené pozornosti psa směřují dopředu. V klidu jsou někdy složeny dozadu.

KRK: silný, svalnatý, bez laloku.

TĚLO:
Horní linie: široký, svalnatý, přiměřeně dlouhý hřbet, za nímž následují silná, dobře osvalená a lehce klenutá bedra. Linie hřbetu je z profilu lehce přestavěná, není klesající.
Kohoutek: výrazně vystupující
Hrudník: dostatečně široký, velmi hluboký a dosahující nejméně k lokti. Žebra jsou lehce klenutá. Dolní linie a břicho: za volnými žebry vtažené, nikdy však tolik jako u chrtů.

OCAS: dlouhý, dosahuje nejméně k hleznu. Je nasazen jako pokračování linie beder a v klidu je nesen visící a lehce zahnutý. Ocas je velmi huňatý a jeho hustá srst je znakem čistokrevnosti. V pohybu nese pes ocas radostněji; nikdy se však ocas nesmí zatočit nad hřbet.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY:
Plece: dobře postavené.
Předloktí: Rovné, silně stavěné a přiměřeně osvalené.
Přední nadprstí: krátké a téměř rovné.

PÁNEVNÍ KONČETINY:
Vrchol sedací kosti: velmi výrazně vystupuje.
Stehno: svalnaté, ale ne těžkopádné a dosahuje vysoko.
Úhlení kolene a hlezna: velmi tupé; následkem toho je záď vysoká a hřbetní linie působí dojmem, jako kdyby od zádi klesala ke kohoutku. Paspárky jsou nepřípustné.

TLAPY: výrazně kulaté a se silnými polštářky a silnými drápy, jejichž barva závisí na barvě srsti.

OSRSTĚNÍ

VLASTNOSTI SRSTI: srst velmi hustá, středně dlouhá a bohatá, zhruba 6 cm dlouhá s výjimkou obličeje a uší, kde je kratší a jemnější. Na krku a na hrdle tvoří zvláště u psů hřívu. Kalhoty a ocas jsou porostlé velmi bohatou a dlouhou srstí.

BARVA SRSTI: velmi variabilní: písková, odstíny plavé a žluté, bílá, vybledlá, červená, žíhaná, bílo-černá, bílo-žlutá, více nebo méně začazená, trikolórní atd. Skvrny jsou velmi často uspořádány tak, že tvoří plášť a čepici, které jsou od sebe odděleny bílým obojkem. K tomu často rozšířená lysina a silně pigmentované pysky a nosní houba (kresba srsti jako u bernardýna).

VELIKOST:
Kohoutková výška: 52 až 62 cm.

VADY: všechny odchylky od výše uvedených bodů se považují za vadu a závažnost takové vady by měla být posuzována v přísném poměru se stupněm odchylky.
kvadratický vzhled
štíhlá mozkovna
krátké nebo příliš dlouhé uši
chybějící nebo přehnaný stop
vyhýbavý, bázlivý nebo nevýrazný pohled
skvrnitá depigmentace nebo chybějící pigmentace víček nebo nosní houby
špatný postoj

DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY:
špičatá tlama,
dravčí oko,
postavené uši
zatočený ocas, nedostatečné osrstění,
krátká srst.

Pozn.: Psi musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata zcela uložená v šourku.

Zdroj - Českomoravská kynologická unie
Sidi