Kdysi tvrdý pracovní lovecký pes.

Kdo by se při pohledu na jemnou ovečku domníval, jak se dnes bedlington teriér jeví (tím ale není), že toto plemeno patřilo kdysi k nejhouževnatějším mezi všemi plemeny teriérů hraniční oblasti mezi Anglií a Skotskem? TAhomas J. Pickett z Newcastel-on-Tyne, po V. Shawivi "první významný chovatel plemene". Píše v roce 1875 v "Live Stock Journal" o bedlington teriérovi: "Žádné plemeno teriérů se s ním nedá srovnat ohledně síly, ohnivosti, odvahy a odhodlanosti. Může celý den dovádět se svým pánem a s pílí včelky hledat lišky, králíky a vydry, v noci přestože každý jiný pes spí uběhaný do bolava a je k smrti utahaný, tento kdykoliv vyskočí, rtuťovitý jako nový šilink a kdykoliv je k dispozici pro lov. Rád jde do vody, je mimořádně inteligentní a živý a nenajde...coby počasí odolný druh, při lovu, který nikdy nezklame na poli v lese, sobě podobného".

O neuvěřitelné houževnatosti těchto psů podává zprávu W.S.Donkin,bývalý sekretář Bedlington klubu: "Tito psi aportují hořící papír a pes, který patřil panu T Wheatlymu z Newcastlu nesl v mordě rozžhavený kovářský hřebík, který byl potom cítit, jako když se připasovává nové kování koni na kopyto." Příběhy o psech, kteří aportují hořící cáry papíru a hořící svíčky se stále znovu uvádějí.

Joseph Ainsley začal v roce 1825 s chovem a věnoval se mu přes 25 let. Psal o jednom ze svých psů. Naplnilo by to knihu, kdyby se měli vyjmenovat jeho činy, zmiňme se ale o tom, že ve stáří osmi měsíců byl použit pro lov na jezevce a do svých 14 let odváděl svou práci. Posledního jezevce vytáhnul z nory, ale neměl už žádné zuby, byl skoro slepý a udělal to poté, co odrazil jiné psy."

Zjevně již také na kontinentě před přelomem století byl bedlington teriér znám jako ostrý lovecký pes.J.A.Petersen v roce 1895 vypovídá v listu "Zentralbatt für Jagd- und Hudeliebhaber" o psu, že "jeho střih a postoj prozrazuje oheň a odhodlanost".

Byl chován horníky a dělníky v uhelných oblastech.Používali ho pro potírání krys, ale také pro pytlačení na králíky a dokonce pro psí zápasy.

Z bývalého loveckého psa už toho moc nezbylo."Drátovitá" srst zmizela a k lovu se pes v jeho vlasti také už nepoužívá.To ale neznamená, že by byla dnešnímu bedlington teriérovi lovecká vášeň cizí! Bedlington teriéři byli poprvé vystavováni ve vlastních třídách v roce 1870 v Bedlingtonu, pak o rok později v londýnském Crystal Palace, kde červený pes jménem"Miner"získal první cenu. Další ocenění psi byli "Procter","Lasie"a "Jessie"S.T.Hollanda. V Birminghamu vystavoval v roce 1870 Th. Pickett svou modrou fenu "Tyne" a psa "Tynside", kteří zde začali oslnivou kariéru na výstavách.O "Tyne" se říká, že to byla "nejzákeřnější fena, která kdy byla ve výstavním boxu předváděna".

Použito z knihy:Encyklopedie plemen psů od Hainse Räbera