Jaký je boloňský psík

Vzácné, téměř vyhynulé plemeno znovu ožilo. Jaký je vlastně boloňský psík? Je to malý, společenský pejsek, bílý, dlouhosrstý, patřící do rodiny bišonků. Toto antické plemeno má svůj původ v Itálii, kde již v dávných časech byl chován jako ozdobný, inteligentní pejsek ve vznešených dámských společnostech. Zajímavé je, že i v Itálii byl tento pejsek na vymření. Zásluhou některých chovatelů se podařilo plemeno zachránit, chov rozšířit a obnovit. Například manželé Bonannovi použili feny Sussi bez PP a dnes z jejich chovné stanice vzešlo již mnoho překrásných šampiónů, žel chybí ještě stále předci ve třetím pokolení a proto někteří nemohou získat titul interšampiona.

Povaha a chování

Boloňáček je půvabný, společenský pejsek, veselé povahy, přitom přítulný a něžný. Je velice inteligentní, rychle se učí a proto je ve Francii používán na výcvik v cirkusu. Miluje děti, rád si s nimi hraje, naučí se prosit a je neustále v pohybu, jsou to domácí klauni a protistresoví pejsci. Hodí se i do malých bytů, ale musí být ve styku se svou rodinou, jinak by se z něho stal zakřiknutý, smutný pejsek. Miluje návštěvy, je důvěřivý a zaručuji, že se s ním rozhodně nebudete nudit, má rád i dlouhé procházky a jízdu autem. Vždy se přizpůsobí svému pánovi.

Dějiny a původ

Ví se poměrně málo o původu tohoto plemene, neboť ani literatura toho moc o tomto plemeni neříká. Domníváme se ale, že původně pochází křížením maltézáčka s bílým trpasličím pudlem, po němž převzal i svou hravou povahu. Ví se také, že již v 11. a 12. století díky své kráse a původu byl vysoce ceněný. Obzvláště byl oblíbený v období renesance, kde zejména dámy z vyšších kruhů chovaly tyto psíky. Slávu boloňáčků zvyšují majitelé velkých jmen v minulosti, jako markýza De Pompadour /1721-1764/ a carevna Kateřina Velká /1729-1796/. Rovněž rakouská císařovna Marie Terezie chovala boloňáčka, kterého tak milovala, že jej po jeho smrti nechala preparovat a byl vystaven v přírodovědeckém museu ve Vídni. Boloňáček se stával součástí královských domů, kde zůstával nejlepším přítelem v dobrých i zlých časech.

Údržba a péče

Toto plemeno je ideální hlavně pro toho, kdo chce mít veselého kamaráda a nemá trpělivost a čas se věnovat údržbě srsti jako u maltézáčků. Stačí opravdu důkladně pročesat jednou týdně a to nejprve kartáčem a potom řidším kovovým hřebenem. Tento pejsek nemá podsadu, tudíž nelíná a srst se vyměňuje česáním, jako lidské vlasy. Tím, že je vyšší a srst není tak dlouhá, může běhat po zahradě a přece zůstává stále krásný. Srst dorůstá do délky 10 cm, nepotřebuje střihovou úpravu, ale když pejska i ostříháte, je pořád krásný. Srst musí tvořit vločky, podobné u lidí drobné trvalé - afro. Při česání umyji oči, vytrhám chloupky z uší a popř. zastřihnu drápky. Koupu opravdu málo, max. 1x za dva měsíce a dva dny před výstavou, když psa důkladně rozčešu a pak již nečešu, aby bylo vidět vločkovitost srsti.

Azedkova