Brazilská fila - standard plemene
Jste tu poprvé? Tak se nejdříve zaregistrujte a získejte výhody! Standard FCI č. 225 / 06.01.2004 / F
FILA BRASILEIRO BRAZILSKÁ FILA PŘEKLAD: paní Andrieux ve spolupráci s panem Triquetem ZEMĚ PŮVODU: Brazílie DATUM ZVEŘEJNĚNÍ PLATNÉHO STANDARDU: 29.10.2003 KLASIFIKACE FCI: Skupina 2 Pinčové a knírači ? CHARAKTER A POVAHA: je obdařena velkou odvahou, rozhodností a zřetelnou statečností. Vůči svému majiteli a jeho rodině je oddaná, poslušná a vůči dětem navýsost tolerantní. Její věrnost se stala v Brazílii příslovečnou. Vždy vyhledává společnost svého pána. Jednou z povahových vlastností je odměřenost vůči cizím. Její chování je klidné, jejím sebevědomím ani sebedůvěrou neotřesou ani neznámé zvuky, ani nové prostředí. Jako hlídací pes je při strážení majetku nepřekonatelná, svými instinkty je to lovecký pes na velkou zvěř a strážní pes u stád skotu. POHYB: pohyb by měl být vydatný a pružný. Její pružný krok připomíná pohyb velkých kočkovitých šelem. Jejím hlavním znakem je mimochod - druh chůze, při němž se páry končetin na téže straně pohybují paralelně v páru vpřed a vzad. Tím vzniká houpavý a vlnivý pohyb celého těla psa (tzv. velbloudí mimochod), zdůrazněný podél celé horní linie až po ocas. V kroku je hlava nesena níže než hřbet. Fila vykazuje pružný, harmonický, volný lehký klus s vydatnými kroky. Trysk je plný síly a u tak velkého a těžkého psa je neočekávaně rychlý. Vzhledem ke své typicky molossoidní volné stavbě těla má člověk z pohybu fily dojem, že by mohla kdykoliv naprosto neočekávaně změnit směr. A to je také pravda. VZHLED, VÝRAZ: v klidu rozvážný, ušlechtilý a sebejistý. Nikdy není znuděný, nesoustředěný nebo lhostejný. Mozkovna: z profilu opisuje lebka lehký oblouk od stopu až k týlnímu hrbolu, který je vyjádřen, obzvláště u štěňat. Při pohledu zepředu je lebka veliká, široká, horní linie lehce klenutá. Boční linie probíhají v oblouku, který se ve směru tlamy mírně zužuje, téměř svisle. Stop: Obzvláště při pohledu zepředu chybí. Středová rýha je lehce vyjádřena a dozadu mírně stoupá, dosahuje zhruba doprostřed mozkovny. Při pohledu ze strany je stop mírně naznačen, šikmý a ve skutečnosti je formován pouze dobře vyvinutým obočím. Tlama: silná, hluboká a široká, vždy v souladu s mozkovnou. Čenich: dobře vyvinuté otevřené nosní otvory, které však nemají šířku čelisti. Barva černá Oči: středně velké až velké, tvaru mandle, posazené poměrně daleko od sebe a středně až hluboko uložené. Povolené barvy očí: od tmavě hnědé po žlutou - vždy shodně s barvou srsti. Následkem množství volné kůže mají mnohé fily visící dolní víčka, což se neposuzuje jako vada, protože tato maličkost podtrhuje typický melancholický výraz rasy. Uši: visící, velké, silné, ve tvaru "V". Široké v nasazení, ke špičce se zužují. Špičky zaoblené. Nasazené na zadní části lebky, v klidu ve výši očí. V afektu se uši nacházejí nad touto základní pozicí. Nasazení ucha je na předním okraji výš než na zadním. Uši visí a přiléhají ke tváři, nebo jsou složené dozadu, takže je pak vidět vnitřek ucha (růžicové ucho). Zuby: zuby jsou širší než delší, silné a bílé. Horní řezáky jsou u kořene široké a na okrajích ostré. Špičáky jsou silné, dobré a široce v čelistech posazené. Ideální skus je nůžkový, klešťový skus je ale přípustný. KRK: mimořádně silný a svalnatý, působí krátkým dojmem. Na horní straně lehce klenutý a od hlavy dobře odsazený. Lalok na hrdle. HORNÍ LINIE: kohoutek je položen níže než záď. Široce postavené lopatky. Za kohoutkem horní linie mění směr a lehce k zádi stoupá. Horní linie je rovná, není nikdy sedlovitě pronesená ani klenutá (jako u kapra). ZÁĎ: široká a dlouhá, s horizontálou tvoří úhel zhruba 30o, lehce zaoblená. Záď je o něco výš než kohoutek. Při pohledu zezadu je záď zhruba stejně široká jako hrudní koš, u fen smí být i širší. TRUP: hrudní koš široký, hluboký a silný, krytý silnou volnou kůží. Hrudní koš je delší než zadní část trupu. Délka trupu odpovídá výšce plus 10%, přičemž se měří od ramene k sedací kosti. HRUDNÍ KOŠ: dobře klenutá žebra, jejichž oblouk ale nesmí ovlivnit polohu lopatek. Hluboká a prostorná hruď, hloubka hrudního koše sahá až k lokti. Velmi výrazná prsní kost. SLABINY: kratší a ne tak hluboké jako hrudní koš. Bedra a hrudník jsou od sebe výrazně odsazeny. U fen jsou slabiny v dolní části lépe vyvinuty. Při podhledu shora jsou bedra užší než hrudník a záď, nemají ale být příliš zúžená. DOLNÍ LINIE: dlouhý hrudník s linií probíhající paralelně s podložkou. Linie břicha lehce dozadu stoupá, ale ne jako u chrta. KONČETINY: OCAS: velmi široký v nasazení, středně vysoko nasazen, zřetelně se zužuje, špička dosahuje k patě. Pokud je fila vzrušena, nese ocas nahoru a oblouk u konce ocasu je výraznější. Nikdy by neměla nést ocas zcela ochablý ani stočený nad hřbetem. KOHOUTKOVÁ VÝŠKA: Psi: 65 až 75 cm.
Psi: minimálně 50 kg Zdroj - Českomoravská kynologická unie Rubrika: Psí plemena || » Přihlašte se nebo zaregistrujte , abyste mohl psát komentáře | Pošli tuto stránku | Zobrazit pro tisk
Vložil shiba, 3 Srpen, 2006 - 21:33 Tip: nenašli jste to, co hledáte?Nenašli jste, co hledáte? Klikněte na tyto často hledané odkazy:
Inzerce - čtěte nebo vkládejte inzeráty. Psí plemena, řazená podle abecedy - sekce článků o plemenech Kočičí plemena - sekce článků o plemenech Diskusní fórum - diskutujte a povídejte... Fotogalerie - prohlížejte a vkládejte fotografie vašich mazlíčků. Podobné články a příspěvky uživatelůCopyright |
|



Poslední komentáře
před 2 dnů 14 hodin
před 3 dnů 8 hodin
před 1 týden 1 den
před 1 týden 2 dnů
před 1 týden 3 dnů
před 1 týden 3 dnů