Krátkosrstého grifonka jen vykartáčujeme buď gumovým hřbílkem, nebo štětinovým kartáčem. Občas, hlavně v teplejších měsících v roce kdy se vyskytují klíšťata se mi osvědčilo po vycházce přejet psa hřebenem zvaným všiváček, kterým se dá ještě nepřisáté klíště vyčesat. Také v době línání tento hřebínek dobře poslouží. Grifonky není třeba často koupat, dvakrát do roka je až moc. Pokud po vycházce omyjeme psovi tlapky, případně břicho a zadeček činíme tak jen teplou vodou. Jiná situace je když se nám pes venku "naparfémuje" to nezbývá než psa vykoupat.

Použijeme psí šampon s neutrálním ph. Nebo použijeme kvalitní dětský šampon, případně i kondicioner, pečlivě potom srst opláchneme. Někdy se doporučuje nakonec srst opláchnout ještě slabou octovou vodou, na litr vody lžičku octa. Dáme pozor na vniknutí vody do očí, a uší. Šampon vždy dobře spláchneme, psa velmi pečlivě vysušíme a nepouštíme ven do chladna dřív než je suchý. Vykoupaný pes překvapivě dlouho schne a je zde nebezpečí prochlazení. Také koupáním odmaštěná srst psa tolik před chladem nechrání. U hrubosrstých grifonků může srst po vykoupání vypadat měkčí než ve skutečnosti je a proto neexperimentujte s koupáním těsně před výstavou.

Hrubosrstým grifonkům se srst tkzv. trimuje. Je to vlastně vyškubání již vyzrálé a odumřelé srsti. Trimováním srst získá hrubou strukturu a výraznější vybarvení. Naproti tomu ostříháním strojkem srst ztratí požadovanou hrubost a také vybarvení jako by vybledlo, což není pro výstavního grifonka to správné. Jen u některých citlivějších pejsků můžeme partie kolem očí ostříhat. Jinak srst pročesáváme nejlépe kovovým hřebenem a k tomu účelu je dobré si pořídit alespoň dva, s různou hustotou zubů. Vousu věnujeme zvýšenou pozornost, po jídle omyjeme, osušíme a pročešeme. Zanedbaný vous je špatná vizitka, rozčesávání je pro psa pak utrpení, o hygieně nemluvě.