Fédération Cynologique Internationale
Secrétariat Général: 13, Place Albert I - B 6530 THUIN (Belg.)

Standart č. 346/15.06.2001/E
kanárská doga
Dogo Canario
Původ: Španělsko
Datum zveřejnění platného originálního standardu: 04/06/2001
Použití: obranář a hlídací pes (pro hlídání hovězího dobytka)
Klasifikace FCI: Skupina II pinčové a knírači- molossové ? horští psi a švýcarští horští a salašničtí psi
Část 2.1: Molossové, dogovití
Krátce z historie:
Molossoidní pes, původem z Kanárských ostrovů (Tenerife a Gran Canaria). Vznikl křížením prehispánského pastýřského psa ?Majonero?, pocházejícího z Kanárských ostrovů, s molossoidními psy, kteří byli na ostrovy přivezeni.
Tímto křížením vznikla národní skupina dogovitých psů, kteří jsou střední velikosti, barvy žíhané tygrované nebo plavé s bílými skvrnami, robustní konstituce, příznačné pro molosského psa, ale přitom jsou hbití a silní, velmi temperamentní, otužilí, povahou čilí a věrní.
V 16. a 17. století se počet těchto psů značně zvýšil; existují o tom četné zmínky v historických textech po dobytí ostrovů a především ve ?Sbírkách vládních nařízení?, kde se vysvětluje, jakou úlohu tito psi mají ? jsou určeni hlavně k vedení a hlídání stád dobytka, a rovněž pro potřeby řezníků, kterým pomáhali ovládat dobytek.
Celkový vzhled: Molossoidní pes střední velikosti, celkově harmonický, z profilu pravoúhlý, s černou maskou. Robustní a správných proporcí. Je lehce obdélníkový, trup je delší než kohoutková výška; tato tendence je poněkud zřetelnější u fen.
temperament/chování:
Tento pes má vážný vzhled a pozorný pohled. Má mimořádné vlohy ke hlídání a tradičně k vedení a ovládání stád dobytka. Jeho temperament je vyrovnaný, je sebejistý. Hluboký a pronikavý štěkot. V rodině je mírný a ušlechtilý, velmi oddaný ke svému pánovi, ale vůči cizím je nedůvěřivý.
Velmi sebejistý výraz, vznešená povaha a trochu si udržuje odstup. Je-li v pohotovosti, jeho počínání je velmi rozhodné a pohled ostražitý.

hlava
Masivní, brachycefalického typu, mohutného vzhledu, silná kůže na hlavě je volná. Tvarově připomíná poněkud protáhlou krychli. Poměr lebka ? čenichová partie je 60 - 40% (6:4). Šířka lebky představuje 3/5 z celkové délky hlavy.

Lebeční ČÁST
Lebka: Podélně i příčně lehce konvexní, i když čelní kost je spíše rovná. Šířka a délka jsou velmi podobné. Jařmový oblouk velmi silně vyjádřený, silně vyvinuté spánkové a žvýkací svaly, ale nevyčnívají. Týlní hrbol je neznatelný.
Stop: výrazný, ale ne přehnaný. Střední rýha mezi nadočnicovými oblouky je výrazná a zaujímá přibližně dvě třetiny lebky. Lícní a lebeční linie jsou rovnoběžné nebo lehce konvergentní.
Čenichová partie:
Nosní houba: Široká, silně pigmentovaná, černá. Je ve stejné linii jako hřbet nosu. Špička čenichu lehce ustupuje vzhledem k přednímu okraji pysků. Nozdry jsou široce otevřené umožňující snadné dýchání.
Tlama: Kratší než lebka. Normálně tvoří 40% celé hlavy. Šířka odpovídá 2/3 lebky. Má široký základ a lehce se zužuje směrem k nosní houbě. Hřbet nosu je plochý, jeho profil rovný, bez hrbolů.
Pysky: Horní pysky visí, ale ne přehnaně, a ve spojení při pohledu zpředu tvoří obrácené písmeno V. Pysky se lehce sbíhají. Vnitřek pysků je tmavý.
Čelisti/Zuby: Nůžkový skus. Připouští se klešťový skus, i když není žádoucí, protože způsobuje vyšší opotřebení chrupu. Připouští se i lehký předkus. Špičáky jsou posazeny široko od sebe. Zuby jsou široké, u kořene velmi silné, stoličky jsou velké, řezáky malé, spodní špičáky dobře vyvinuté a správně zasazené.
Oči: Lehce oválné, středně velké až velké, daleko od sebe usazené, úzkých linií, ani vpadlé ani vystouplé. Víčka jsou černě pigmentovaná a dobře přiléhající, nikdy nejsou povolená. Barva je od tmavě kaštanové až po středně kaštanovou, podle barvy srsti. Nikdy nejsou světlé.
Uši: Středně velké, nasazené daleko od sebe, porostlé jemnou a krátkou srstí, volně visící po obou stranách hlavy. Mohou být složené dozadu do tvaru růže. Jsou nasazené v bodě lehce nad prodloužením očí. Uši posazené vysoko a blízko u sebe jsou atypické. V zemích, kde se povoluje kupírování, jsou kupírované uši neseny vztyčené.
Krk: Poněkud kratší než je celková délka hlavy. Na spodní straně krku je kůže volná a tvoří malý lalok. Krk je mohutný, rovný, válcovitého tvaru a velmi svalnatý.
Trup: Podlouhlý, široký, hluboký, délka přesahuje kohoutkovou výšku o 18 - 20%, přičemž tento rozdíl je výraznější u fen. Slabiny jsou málo vyjádřené.
Horní linie: Rovná, bez deformací, držená dobře vyvinutými, ale málo viditelnými svaly. Lehce stoupá od kohoutku k zádi. Nikdy nemá být sedlovitě pronesená ani klenutá.
Záď: střední, široká a zaoblená. Nemá být dlouhá, protože by omezovala v pohybu. Feny mají záď obvykle širší.
Hrudník: velmi široký, s dobře vyjádřeným předhrudím. Hloubka hrudníku má z profilu i zepředu dosahovat nejméně k loktům. Obvod hrudníku obvykle odpovídá kohoutkové výšce plus 45%. Žebra jsou dobře klenutá.
Spodní linie: Lehce stoupá, nikdy neklesá.
OCAS: V nasazení silný, ke špičce se zužuje a nesmí přesáhnout hlezno. Středně vysoké nasazení ocasu. Při vzrušení je nesen ve tvaru šavle, nezatáčí se ani se nepřibližuje ke hřbetu. V klidu visí s lehce zahnutou špičkou.
Končetiny:
HRUDNÍ končetiny:
Plece: Správný sklon.
Končetiny: Správně úhlené, šikmé, s dokonale kolmým předloktím, rovné, se širokými kostmi a dobrým svalstvem.
Lokty: Nesmí být přitisknuté k žebrům ani se rozevírat ven. Vzdálenost lokte od země je obvykle 50% celkové výšky u psů a o něco kratší u fen.
Nadprstí: Velmi pevné a lehce skloněné.
Přední tlapy: Kočičí tlapy se zaokrouhlenými prsty, nepříliš těsně uzavřené. Polštářky na tlapách jsou velmi vyvinuté a černé. Drápy jsou tmavé, bílé drápy jsou nežádoucí, i když se mohou objevit podle barvy srsti.
pánevní končetiny: Silné a rovnoběžné bez vybočení.
Stehna: dlouhá a velmi svalnatá. Úhlení není příliš výrazné, ale ani příliš nevýrazné.
Hlezno: Vždy nízko postavené.
Zadní tlapy: Poněkud delší než přední, podobných vlastností.
pohyb: Pohyb je prostorný s velkým záběrem, mrštný a pružný. Krok má být dlouhý. Držení ocasu je nízké, hlava se téměř nezvedá nad hřbetní linii. Ve střehu je hlava zvednutá a ocas vztyčený.
Kůže: Silná a pružná. Volná na krku a kolem něj. Je-li pes ve střehu, kůže na hlavě tvoří několik souměrných záhybů, jejichž osou je střední čelní rýha.
Osrstění:
Druh srsti: krátká, hrubá, dobře přiléhající, na dotek drsná, bez podsady (někdy se může objevit na krku a hýždích), na omak působí drsně. Velmi krátká a jemná srst na uších, poněkud delší na kohoutku a nahoře na stehnech zezadu.
barva: Žíhaná ve všech odstínech, od velmi teplé tmavé až k velmi světlešedé nebo plavé.
Plavá ve všech odstínech až k pískové.
Bílá barva se může objevit na hrudi, na základně krku nebo hrdle, na předních končetinách a prstech zadních končetin, ale je žádoucí, aby jí bylo co nejméně.
Maska vždy černá, nepřesahuje výšku očí.

Výška a váha:
Kohoutková výška: psi 60-65 cm, feny: 56-61 cm
U velmi typických jedinců je přijatelná odchylka o 1 cm od maximální a minimální míry.
Minimální váha: psi 50 kg, feny 40 kg

Vady: Jakákoliv odchylka od uvedených kritérií se považuje za vadu; její závažnost posuzuje podle stupně odchylky od standardu.
Lehké chyby:
Přílišné vrásky v krajině lebeční a lícní, které však nepozměňují výraz.
Klešťový skus.
Těžké vady:
Hlava nemá stanovené proporce
Linie lebky a lící jsou velmi konvergentní (nadměrný stop, příliš vyjádřený)
Maska přesahuje výšku očí
Přední nohy a tlapy vytočené ven nebo dovnitř
Příliš visící pysky, ustupující nebo vystupující dopředu
Stejná výška záď ? kohoutek
Nadměrný lalok
Povolená víčka
Nosní hřbet klenutý
Velmi malé nebo přehnané zaúhlení
Spodní linie klesá
Málo hluboký hrudník
Nesprávný postoj. Vysoko nasazený ocas. Tenký ocas.
Slabá kostra

Velmi těžké vady:
Čtvercový formát z profilu
Trojúhelníková hlava, úzká, nemá tvar krychle
Lehký vzhled
Zakroucený ocas, velmi tenký, stejně silný po celé délce nebo deformovaný
Velmi malá nebo příliš vysoká postava
Hřbetní linie pronesená nebo klenutá. Malé předhrudí. Slabý hrudník. Málo klenutá žebra.
Chybějící záhyby v lebeční a lícní partii (napnutá kůže postrádající pružnost).
Světlé oči (žluté). Oči příliš u sebe nebo šikmé. Vystouplé nebo zapadlé.
Přílišný předkus.
Chybí některý ze zubů (kromě P1).
Uši velmi vysoko posazené.
Kulatá nebo klenutá lebka.
Divergující linie lebeční a lícní
Srst řídká a jemná
Nevýrazná maska
Dlouhý krk, málo mohutný

Diskvalifikující vady:
Nevyrovnaná povaha a jakýkoliv náznak agresivity
Zcela depigmentovaná nosní houba nebo vnitřní strana pysků
Úplně chybí maska
Nežádoucí bílé skvrny
Podkus
Záď nižší než kohoutek, klesající hřbetní linie
Modré oči nebo oči různých odstínů
Amputovaný ocas
Monorchidní nebo kryptorchidní jedinci
Nedostatečně vyvinutá hruď

POZNÁMKA: Psi musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, zcela uložená v šourku.

Zdroj - Čekomoravská kynologická unie
Sidi