FCI - Standard č. 226 / 01. 10. 1997 / D

LANDSEER
(evropsko-kontinentální typ)

ZEMĚ PŮVODU: Německo / Švýcarsko

DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 24. 08. 1960.

POUŽITÍ: hlídací a společenský pes.

KLASIFIKACE FCI: Skupina 2 Pinčové a knírači,
molosové, švýcarští
salašničtí psi a jiná
plemena
Sekce 2.2 - molosové, horští psi.
Bez pracovní zkoušky

CELKOVÝ VZHLED: Landseer by měl budit dojem velkého, silného, harmonicky stavěného psa. Stojí - zvláště pokud jde o psy - na vyšších končetinách než černí novofoundlandští psi.

HLAVA: Kůže na hlavě bez vrásek, krátká a jemně osrstěná. Modelace hlavy markantně vyjádřená, ušlechtilého výrazu.

MOZKOVNA:
Lebka: Široká a mohutná. Týlní hrbol je dobře vyvinutý.
Stop: Výrazný, ale není tak strmý a vyjádřený jako u svatobernardského psa.

LEBKA OBLIČEJOVÉ ČÁSTI:
Nosní houba: černě pigmentovaná.

Tlama: Měřeno od odsazení čela odpovídá délka tlamy její hloubce.

Pysky: Suché, černě pigmentované. Pokud možno pevně přiléhající a horní pysk, po kterém nestékají příliš sliny, by měl lehce překrývat spodní pysk.

Čelisti / zuby: Nůžkový skus.

Líce: Přiměřeně vyvinuté líce přecházejí plynule v partii čenichu.

Oči: Středně velké, přiměřeně hluboko uložené, hnědé až tmavě hnědé; světle hnědá se může tolerovat; s přátelským pohledem; Oční víčka ve tvaru mandle, spojivka není vidět. Vysloveně světlé oči (sírově žluté nebo žlutošedé) jsou vadou; vadou jsou také příliš blízko u sebe postavené oči.

Uši: Středně velké; přiložíme-li je k hlavě, dosahují až k vnitřnímu koutku oka; trojúhelníkového tvaru, dole poněkud zaoblené; nasazené vysoko na temeni, ale nejsou posazené příliš daleko dozadu; těsně a hladce přiléhají ke stranám hlavy; s krátkým a jemným osrstěním; delší třásně srsti jen na zadní části nasazení ucha.

KRK: Průřez krku není zcela kruhový, ale lehce vejčitý; svalnatý; široká šíje stoupá z hrudní partie a partie plecí směrem k hlavě. Krk je symetricky stavěný a jeho délka od týlního hrbolu až ke kohoutku činí přibližně 3 až 4/5 délky hlavy měřeno od týlního hrbolu až ke špičce čenichu. Vyslovený lalok na hrdle nebo na krku není žádoucí.

TRUP: Délka od kohoutku ke kořeni ocasu odpovídá přibližně dvojnásobku délky hlavy. Od plecí až k zádi široký a silný.

Hřbet: pevný, rovný.

Bedra: svalnatá.

Záď: Široká, dobře zaoblená směrem do stran a dozadu silnými plasticky modelovanými svaly.

Hruď: Mezi velmi svalnatými plecemi je hrudník hluboký a široký s odpovídajícím silným klenutím žeber hrudníku.

Břicho: Málo vtažené. Mezi břichem a bedry by měla být zřetelně patrná plochá prohlubeň v oblasti slabin. Slabý hřbet, klesající hřbet, povolená bedra, příliš krátká poslední žebra nebo silně vtažené břicho jsou vadou.

OCAS: Silný, dosahující až trochu pod hlezno, velmi hustě a huňatě osrstěný, ale bez vlajky. V klidu by měl pes v postoji nést ocas volně svěšený, eventuálně na konci lehce zahnutý směrem nahoru.

Při vzrušení a za pohybu smí být ocas nesen rovně, na konci lehce zahnutý směrem nahoru. Zahnutý ocas nebo ocas nesený stočený nad hřbetem je třeba odmítnout.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY: Silné, mohutné svalstvo vycházející z plecí obaluje silné kosti nadloktí, na které navazují běhy se správným zaúhlením mohutných kostí; běhy jsou při pohledu zepředu zcela rovné a dobře osvalené. Celá končetina až k zápěstí je vybavena lehkými praporci.
Loket: Lokty přiléhají k nejspodnější části hrudníku. Jsou postaveny poměrně vysoko a směřují přesně dozadu.

PÁNEVNÍ KONČETINY: Pánevní končetiny musí být silné. Pánevní končetiny musí být zcela volně pohyblivé a musí mít silné kosti obalené mohutnými svaly. Pánevní končetiny jsou vybaveny přiměřenými praporci.
Stehna: Vyvinutá do mimořádné šířky.
Paspárky: Paspárky je třeba odmítnout a měly by se odstraňovat co nejdříve po narození. Kravský postoj a nedostatky v úhlení jsou vadou.

CHODY: Pohyb a chody svalnatých končetin jsou prostorné a vydatné.

OSRSTĚNÍ

SRST: Osrstění by mělo být s výjimkou hlavy dlouhé, pokud možno hladké a husté a na omak jemné. Krycí srstí prorůstá podsada, ale ne tak hustě jako u černého novofoundlandského psa. Lehce zvlněná krycí srst na hřbetě a na stehnech není vadou. Srst, kterou kartáčujeme proti směru růstu chlupů, musí opět sama spadnout do správné polohy.

BARVA: Základní barva srsti je jasná bílá s roztrhanými černými plotnami na trupu a zádi. Krk, předhrudí, břicho, běhy a ocas musí být bílé. Hlava je černá. Za žádoucí znak k upevnění chovem se považuje bílá oblast tlamy s bílou, symetrickou, nepříliš širokou, protaženou lysinou. Šedavé skvrny na bílém pozadí, které se dosud vyskytují, nejsou vadou, ale je třeba je chovem omezovat.

VELIKOST: Kohoutková výška landseerů se smí pohybovat v následujícím rozmezí:
U psů: v průměru mezi 72 a 80 cm
U fen: v průměru mezi 67 a 72 cm
Menší odchylky směrem dolů nebo nahoru se tolerují.

VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.

Pozn.: Psi musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, která se nacházejí zcela v šourku.

Zdroj - Českomoravská kynologická unie
Sidi