Krátký historický přehled
Malý hrubosrstý vendéeský baset je francouzské plemeno loveckých psů se starobylou historií. Region Vendée, patřil k lokalitám s hojným výskytem zvěře, kde lovu a chovu vhodných psů byla od nepaměti věnována zvláštní pozornost.Menší smečky těchto houževnatých a odolných psů hledaly ve zdejším obtížném terénu, v houštinách a porostech ostružin, králíky, zajíce a lišky a naháněly je na čekající lovce. V průběhu času zde vznikla řada plemen loveckých psů, s příznačnými rysy povahy - hlasitostí na stopě, vytrvalostí, s vrozenými instinkty a citem pro pachovou práci. Z vendéeských hrubosrstých psů se do dnešní doby zachovaly čtyři plemenné varianty : malý hrubosrstý vendéeský baset (Petit Basset Griffon Vendéen), velký hrubosrstý vendéeský baset (Grand Basset Griffon Vendéen), hrubosrstý vendéeský honič (Briquet Griffon Vendéen) a velký vendéeský griffon (Grand Griffon Vendéen). Honiči z této části Francie patří k nejstarším loveckým psům. Používali je již starověcí Galové a pocházejí přímo od blíže nespecifikovaných bílých psů z jihu. V případě vendéeských griffonů se uvádí,že první zmínka o jejich původu je datována kolem roku 1200. Týká se zprávy o smečce otterhoundů, kterou vlastnil král Ludvík I. Tato zvířata pocházela pravděpodobně ze smeček francouzských hrubosrstých psů z Bretagne, Vendée a Nivernais. K předkům vendéeských griffonů patří legendární "Kings White"- bílí královští velcí griffoni krále Ludvíka IX, šedí griffoni sv.Ludvíka z Bresse, bretaňští plaví honiči, černočervení psi sv.Huberta z Arden a bílotřísloví italští honiči.

Pozdější zprávy jsou z konce 19.století a popisují již psi téměř takové podoby, jak je známe dnes. V roce 1890 se ve Francii zmiňuje pan Le Couteulx de Canteleu o chovu pozoruhodných basetů v departementu Vendée. Vyskytovali se v malém množství, byli střední velikosti, s hrubou srstí bílého zbarvení se žlutými a šedými skvrnami, silné stavby těla, ne příliš dlouzí a velmi vytrvalí. V této formě je znali chovatelé-lovci již v 50.letech 19.století a oblíbili si je zejména pro jejich vytrvalost.Vendéeští baset-griffoni nebyli v té době ještě exteriérově ustáleným plemenem, byli variabilní s hlediska velikosti, typu i osrstění. Dnešní dělení na dva typy - malý a velký hrubosrstý vendéeský baset však neexistovalo, tato dvě plemena byla v minulosti chována často společně a společné používání v chovu nebylo nijak omezeno. K vytvoření dvou plemen, tak jak je známe dnes došlo až po II.světové válce. V roce 1950 vytvořil pan Abel Dezamy vlastní plemenný standart pro malé hrubosrsté vendéeny.

Využití
Své původní skvělé lovecké vlastnosti prokazuje dodnes ve světě řada vendéenů. Pro jejich vrozený vášnivý zájem o stopu zvěře, přirozenou hlasitost na stopě, vynikající nos, vytrvalost, obratnost a pohyblivost jsou v současné lovecké praxi využíváni především pro práci při dosledu zvěře a pro nahánění v hustých, nepřehledných porostech. V naší republice však tato jejich vlastnost je zatím nedoceněna z důvodů jejich velmi malého rozšíření i z pochopitelné konzervativnosti mysliveckých kynologů, kteří preferují tradiční lovecká plemena, se kterými mají dostatek zkušeností. Avšak "vendéenáčci", vedle těchto vrozených loveckých vloh, mají i další dobré společenské vlastnosti a získávají stále více příznivců jako ideální domácí mazlíčci. Potenciálním zájemcům o toto plemeno z řad chovatelů, kteří nemají v úmyslu vendéena používat v lovecké praxi, a ani nemají zájem o složení zkoušek lovecké upotřebitelnosti bych však rád zdůraznil nutnost základní výchovy. Počáteční výcvik je třeba zaměřit především na poslušnost v přivolání a snažit se potlačit vrozené vlastnosti náruživého lovce již od ranného mládí. Důležité je poskytnout těmto temperamentním psíkům dostatek náhradní činnosti při hře, turistice a různých jiných pohybových aktivitách. V zahraničí se velmi dobře uplatňují i v soutěžích agility. Pro svou naprosto neagresivní, přátelskou a přítulnou povahu by jistě nalezl prostor i v canisterapii, čemuž však u nás brání zatím jeho velmi malé rozšíření.

Celkový vzhled
Malý, neposedný, energický pes, lehce podlouhlého rámce. Prut pyšně nesený. Tvrdá ne příliš dlouhá srst. Výrazná hlava, uši dobře svinuté, s dlouhou srstí, nasazené pod linií očí, ne příliš dlouhé.

Povaha
Naprostá lovecká vášeň, je smělý a miluje porosty a houštiny. Poslušný, ale svéhlavý a naprosto vášnivý.

Péče a zdraví
PBGV je přírodní, zdravé a tvrdé plemeno psů. Nicméně, jako u všech plemen psů s převislými ušními boltci, kde je omezena přirozená ventilace zvukovodu, občas postihuje vendéeské basety jedno z nejběžnějších a nejčastějších onemocnění ucha - zánět vnějšího zvukovodu. Zde je na místě preventivní hygiena vnějšího zvukovodu, odstranění chlupů z uší z okolí vyústění zvukovodu a pravidelná péče, spočívající v očistě vnějšího zvukovodu jedenkrát měsíčně ( v případě potřeby i častěji). V případě propuknutí onemocnění je nezbytné počáteční ošetření veterinárním lékařem. Alergie mezi PBGV nejsou příliš rozšířené, ale u některých psů se objevuje alergie na bleší kousnutí, případně na bodnutí včelou či vosou. Mohou být i alergie v závislosti na krmení, případně alergie na rostlinné pyly (senná rýma). U některých psů jsou hlášeny alergické reakce po vakcinaci. Prevence výskytu obvyklých infekčních onemocnění je řešena, tak jako u všech plemen psů, dodržením vakcinačního harmonogramu a použitím osvědčených, obvykle polyvalentních vakcinačních medií, podle doporučení vašeho veterinárního lékaře. Samozřejmostí je pravidelná optická i laboratorní kontrola trusu psů (koprologické vyšetření) a preventivní podávání preparátů proti vnějším i vnitřním cizopasníkům.
Další potřebná péče o malé hrubosrsté vendéeské basety je poměrně jednoduchá. Spočívá v pročesání srsti 1-2 x týdně kovovým hřebenem, v přiměřeném zkrácení znaků (obočí) na hlavě tak, aby byly viditelné oči. Při přípravě na výstavu, zejména po zimním období je zapotřebí odstranit starou srst na hřbetě a bocích vyškubáním prsty nebo trimovacím nožem. Přiměřené otrimování podpoří růst nové srsti a zlepšuje její kvalitu. V žádném případě nelze doporučit stříhání, které mnohdy má za následek, že se srst stane měkkou a vlnitou, nebo bledne zbarvení. Stejně tak není vhodné příliš časté koupání. Pozornost je nutno věnovat podle potřeby i zkrácení drápů. Preventivní péči o oči našeho psa zaměříme především na pravidelnou hygienu očí - utírání a odstraňování "ospalků" a nálepů a udržování očí v čistotě. Bohaté znaky - obočí na hlavě omezují vzdušnou cirkulaci a prach a nečistota může způsobit zatížení očních kanálků. Proto je zapotřebí upravit okolí očí tak jak je uvedeno výše.

Chůze a pohyb
Velmi volný a plynulý.

Srst
Srst tvrdá, ale ne příliš dlouhá. Nikdy ne hedvábná nebo vlnitá.

Barvy
černá s bílou (černobílý strakoš), černá s plavými odznaky (černočervený), černá s pískovými odznaky, plavá s bílou (bílooranžový strakoš), plavá s černým pláštěm a bílou (tricolor), plavá s černou, písková s černou a bílou strakou, písková s černou.

Chyby
Každá odchylka od jmenovaných bodů by měla být považována za vadu. Vyhodnocení její závažnosti by mělo být úměrné stupni této odchylky od standartu.
Hlava: příliš krátká, příliš plochá lebka, skvrnitě pigmentovaný nebo zcela nepigmentovaný nos, pysky nebo víčka, krátká morda, světlé oko, vysoko nasazené, dlouhé, nedostatečně svinuté nebo nedostatečně osrstěné ucho.
Tělo: příliš protáhlé nebo příliš krátké, neharmonická tělesná stavba, hřbet nedostatečně pevný, sražená záď.
Ocas: přetočený.
Končetiny: nedostatečná síla kostí, nedostatečné zaúhlení, prošlápnuté tlapky.
Osrstění: nedostatečně husté, jemné.
Povaha: bázlivost.
Diskvalifikující vady: nedostatek typu, předkus nebo podkus, březové oko, rozdílná barva očí, oblast hrudní kosti nedostatečně prostorná, ve směru dolů se zúžující žebra, zatočený ocas, křivé končetiny, vlnitá srst, jednobarevně černá nebo bílá srst, viditelná depigmentace, nestandartní velikost, vady vedoucí ke znatelným překážkám, anatomické znetvoření, bojácnost, agresivita.
Poznámka: Psi musejí mít dvě normální vyvinutá varlata sestouplá v šourku.