Standard FCI 310

Země původu: Peru

Využití: Společenský pes

Klasifikace FCI: skupina 5 - špicové a primitivní plemena, sekce 6 -
primitivní plemena. Bez pracovní zkoušky.

Stručný přehled vývoje: Podle některých odborníků se tento pes do Peru
dostal v době příchodu čínských přistěhovalců, krátce poté, kdy peruánský
prezident Don Ramon Castilla uzákonil zrušení otroctví černochů. Jiní
badatelé se naopak domnívají, že plemeno pochází z afrického kontinentu a
do Peru se dostalo prostřednictvím nomádů, kteří do Ameriky přišli se
svými naháči. Přítomnost těchto psů by bylo možné dále vysvětlit
přistěhovalectvím lidí a jejich psů z Asie do Ameriky přes Beringův
průliv. Vedle těchto všech domněnek však zatím existují určité důkazy jako
např. zobrazení na keramice různých civilizací z doby před Inky (Vicus,
Mochica, Chancay pod vlivem Thiahuanacoide, Chimu). Naháč v mnoha
případech vytlačil pumu, hada či sokola - zejména a nejvýrazněji v kultuře
Chancay. Z těchto zobrazení lze učinitzávěr, že naháč se objevil v průběhu
archeologické epochy známé jako doba před Inky, to znamená mezi rokem 300 př.n.l. a 1400 n.l.

Celkový vzhled: Jedná se o elegantního a štíhlého psa, jehož vzhled
vyjadřuje půvab, sílu a harmonii. Peruánský naháč nikdy nesmí vypadat
mohutně. Základním rysem plemene je chybějící srst na celém těle. Další
zvláštností je téměř vždy neúplný chrup. Peuánský naháč má ušlechtilou
povahu, je velice oddaný své rodině, vůči cizím lidem se chová
rezervovaně. Je čilý, bystrý a dobře hlídá.

Důležité tělesné proporce:
Kohoutková výška v poměru k délce těla: 1:1, (U fen může být tělo mírně
delší než u psů.)

Chování/povaha: Ušlechtilý, oddaný své rodině, přitom čilý a bystrý, k
cizím lidem se chová nedůvěřivě a ostražitě.

Hlava: Lupoidní forma.

Lebeční část:
Lebka: Běžně stavěná lebka, ortoidní (horní linie mordy a lebky jsou
rovnoběžné), slabá divergence (rozbíhavost) je přípustná. lebka je při
pohledu shora široká, hlava se směrem k nosu zužuje. Nadočnicové oblouky
jsou středně vyvinuté, týlní hrbol je slabě vyjádřený.
Stop: Čelní sklon (stop) je málo vyjádřen (zhruba 140°).

Obličejová část:
Nosní houba: Barva nosní houby musí být v souladu s různými barvami kůže.
Morda: Horní linie je při pohledu zboku rovná.
Pysky: Musí být pokud možno co nejnapjatější a musí přiléhat k dásním.
Líce: Normálně vyvinuté, spodní čelist je málo vyvinutá.
Chrup: Řezáky vykazují nůžkový skus a tesáky jsou normálně vyvinuté.
Absence jednoho nebo všech premolárů či molárů je přípustná.
Oči: S bystrým a inteligentním výrazem. Oči musí být středně veliké, lehce
mandlového tvaru, nesmějí být vsazené ani příliš hluboko, ani nesmějí
vystupovat, musí být posazené stejně a rovnoměrně, to znamená ani příliš
blízko, ani příliš daleko od sebe. Barva očí může být různá - od černé
přes všechny odstíny hnědé po žlutou, barva však musí být v souladu(ladit)
s barvou kůže. Obě oči musí mít v každém případě stejnou barvu. Barva
očních víček sahá od černé po růžovou, kterou mohou mít psi se světlým
obličejem. Světlé barvy a růžová barva jsou přípustné, nikoli však žádoucí.
Uši: Uši musí být při upoutání pozornosti psa vztyčené, v klidu jsou
naopak položeny dozadu. Uši jsou středně dlouhé, v místě nasazení široké,
postupně se zužují směrem ke konečkům tvořeným téměř do špičky. Nasazení ucha začíná na horní oblasti lebky a končí po straně a šikmo. Ve vztyčeném postavení tvoří osa uší úhel zhruba 90°.

Krk:
Horní linie: Vyklenutá (konvexní).
Délka: Zhruba stejné délky jako hlava.
Forma: Přibližně tvar komolého kuželu, krk je pružný a dobře osvalený.

Kůže: Tenká, hladká a pružná, dobře přiléhá k spojivkové tkáni, bez laloku.

TĚLO

Proporce normální.
Vrchní linie: Rovná, ačkoli někteří jedinci vykazují v oblasti hřbetu a
beder konvexní klenutí, které se ztrácí ve výši zádě.
Kohoutek: Málo zdůrazněný.
Hřbet: Vrchní linie rovná, po obou stranách se často objevuje dobře
vyvinuté osvalení hřbetu, které konvexně sahá až k bedrům.
Bedra: Silná a dobře osvalená, délka beder činí zhruba 1/5 kohoutkové
výšky.
Záď: Horní linie je mírně konvexní, úhel jejího sklonu k horizontále činí
zhruba 40°. Pevná a svalnatá stavba zádě zajišťuje dobrý posun vycházející
z pánevních končetin.
Hrudník: Při pohledu zepředu musí hrudník vykazovat dobrou, nikoli však
přehnanou šířku. hrudní sahá téměř až k loktům, žebra musí být mírně
klenutá, nikdy plochá. Při měření v oblasti za lokty musí objem hrudník
převyšovat kohoutkovou výšku zhruba o 18%.

Spodní linie: Spodní linie opisuje elegantní a dobře zdůrazněnou křivku,
která vychází ze spodní části hrudníku a stoupá podél řádně, nikoli však
přehnaně vtaženého břicha.

Ocas: Hluboko nasazený, v místě nasazení silný /tlustý/ ocas se směrem ke
špičce zužuje. Vzrušený pes smí ocas nosit zahnutý nad hřbetní linií, ocas
se však nikdy nesmí stočit. V klidu ocas spadá dolů a na konci vykazuje
mírné zahnutí směrem nahoru, někdy je ocas vtažen pod břicho. Svou délkou dosahuje téměř ke hleznům. Ocas nesmí být kupírovaný.

KONČETINY

Hrudní končetiny: Dobře postavené pod tělo, při pohledu zepředu jsou
naprosto svislé, lokty nejsou vytočené. Úhel mezi lopatkou a pažní kostí
se pohybuje mezi 100°a 110°. Úhel, který svírá nárt s vertikálami, činí
15°až 20°. Tlapy jsou polodlouhé a podobají se zaječí tlapě. Polštářky
jsou silné a odolné proti horku, kůže mezi prsty je dobře vyvinutá. U
černých psů se preferují černé drápy, světlejší psi mají světlé drápy.

Pánevní končetiny: Svaly jsou oblé a pružné, křivka hýždí výrazně
vystupuje. Úhel mezi pánevní kostí a kostí stehenní se pohybuje mezi 120°a
130°, úhel mezi stehenní kostí a kostí holenní musí činit 140°. Tlapy na
zadních nohou mají stejnou stavbu a strukturu jako přední tlapy. Pánevní
končetiny musí při pohledu zezadu stát kolmo. Paspárky je nutno odstranit.

Pohyb: Představitelé tohoto plemene se vzhledem k výše popsanému úhlení a struktuře končetin pohybují spíše krátkým, avšak rychlým krokem, zároveň
však pružně a hladce.

Kůže: Kůže má být na celém povrchu těla hladká a pružná (elastická), na
hlavě a kolem očí a tváří se však může tvořit několik okrouhlých, téměř
koncentrických (soustředných) čar.
Bylo zjištěno, že vnitřní i vnější teplota těchto psů přesně odpovídá
představitelům jiných plemen. Absence srsti vede k okamžitému a přímému
odvodu tepla, zatímco u psů se srstí je teplo odváděno přes srst pomocí
přirozené cirkulace vzduchu.

Srst:
Osrstění: Srst musí chybět, aby bylo učiněno zadost názvu "naháč".
Povoleny jsou určité zbytky srsti na hlavě a koncích končetin a ocasu a
někdy několik chlupů na hřbetě.

Barva: Zbarvení může sahat od černé u černých psů, přes břidlicově černou,
sloní černou, modročernou, všechny odstíny šedé, tmavě hnědou až po světle
plavou. Všechna tato zbarvení mohou být jednobarevná nebo s růžovými
skvrnami na kterémkoli místě těla.

Výška a hmotnost:
Psi a feny se vyskytují ve třech velikostech:
malá: od 25 do 40 cm
střední: od 40 do 50 cm
velká: od 50 do 65 cm

Hmotnost je u psů a fen poměrná k výšce:
malá: od 4 do 8 kg
střední: od 8 do 12 kg
velká: od 12 do 23 kg

Vady: Jakákoli odchylka od výše uvedených požadavků musí být považována za vadu, jejíž hodnocení by mělo být přímo úměrné stupni odchylky.

Paspárky na zadních končetinách.
Polovztyčené uši.

Vylučující vady:

Nadměrné množství srsti na místech povolených standardem.
Srst na místech, která nejsou povolena standardem.
Albinismus.
Svěšené uši nebo kupírované uši.
Vrozená absence ocasu, krátký nebo amputovaný ocas.
Předkus nebo podkus.

Poznámka: Psi musí vykazovat dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá
v šourku.

 

Sidi