Jmenuji se Tereza Sokolíčková a je mi 10 let. Chtěla bych vám představit plemeno malý hrubosrstý vendéeský basset. Ještě, než vás provedu tímto plemenem, povím vám krátký příběh.
Začlo to asi takhle. Já a sestřička jsme si přály pejska, ale rodiče nám ho nechtěli koupit. Blížily se Vánoce a my čekaly. Když pod vánočním stromečkem ležely jen hračky a oblečení, tak jsem si začala myslet, že pejska nedostaneme, i když jsme se celý rok snažily být hodné, abychom ho mohly dostat. Druhý den, na Boží hod, přijel dědeček a držel v ruce místo tašky s dárky nějaký košík.
?Kdopak uhádne co v tom košíku nesu??, zeptal se děda.
Padly všechny možné nápady, co by asi tak mohlo být v košíku, ale nikoho nenapadl jeden jediný nápad ? Když už jsme opravdu nevěděly, co by tam mohlo být, ještě než děda otevřel košík s dárkem, dárek se sám prozradil.
?Haf, haf?, zaňafalo štěňátko. Byly jsme šťastné.
?A jak se bude jmenovat??, zeptala jsem se maminky a tatínka.
?No přece Amálka!?
A jméno bylo na světě. A tak začal ten dlouhý příběh o naší ?pejsce? Amálce. Teď už jí říkáme různě. Třeba Amico, Amálinko, Amušo, Amušico. Nyní už je naše štěně velké, je mu 6 měsíců.

A teď něco o plemeni.
Rasa: malý hrubosrstý vendéeský basset.
Barva: bílá a zlatavá, černá, tmavohnědá a bílá, v dospělosti až šedivá
Procházky: dlouhé i krátké - ale pozor, pejsek má menší nožky, takže po velmi dlouhé a nudné procházce na vodítku si pejsek umane, sedne si a už ani krok! Tak to raději procházky tak akorát, ne?

A ještě něco na závěr. Pokud se chcete podívat na fotky naší Amálky, mám zde na těchto internetových stránkách, ve vaší fotogalerii, její fotečky. Tak se prosím mrkněte.