Pachové značkování je základním rysem chování všech kočkovitých šelem. Je to důležitý způsob komunikace, a přestože si značkování častěji spojujeme s kocoury, ve skutečnosti je praktikují i kočky a kastrovaní jedinci. Důvod, proč je připisujeme především samcům pravděpodobně souvisí s pronikavým zápachem jejich moči. Moč samic a kastrovaných koček nemusíme cítit vůbec.

K rozstřikování moči dochází záměrně, nesmíme je proto zaměňovat s močením. Zdá se, že kočky rozstřikují moč nezávisle na stavu močového měchýře. Dalším rozdílem mezi rozstřikováním moči a močením je pozice, jakou kočka během tohoto aktu zaujímá. Kočka močí v podřepu, ale rozstřikování moči provádí ve stoje s hlavou odvrácenou od značkovaného objektu. Kočka se postaví několik centimetrů od objektu, který chce označit a se zdviženým ocasem na něj několikrát krátce stříkne malé množství moči. Při značkování se kočce obvykle chvěje konec ocasu, zároveň často přešlapuje na zadních nohou, vyhrbí hřbet a nasadí velmi soustředěný výraz.

Kočky rozstřikují moč na svislé předměty a navíc ze stoje proto, aby se jejich moč ocitla ve výšce,v níž mají ostatní kočky nos. Moč tak funguje jako průkaz totožnosti a kromě toho, že nepříjemně páchne, sděluje nejrůznější informace o svém majiteli. Podle všeho obsahuje údaje o jeho věku, pohlaví, zdravotním stavu a společenském postavení a čerstvost moči indikuje, kdy se kočka v této oblasti nacházela.

Lidé se často domnívají, že rozstřikování moči je projevem arogantního jedince a její odér výhružným signálem pro ostatní kočky. Výzkumy však takovouto domněnku vyvracejí. Kočky v žádném případě nereagují na pachové značky cizích jedinců strachem. Naopak se zdá, že je tyto značky přitahují a s velkým zájmem je očichávají. Mnoho koček oblast označenou močí očichá a jednoduše odkráčí, aniž by to nějak viditelně ovlivnilo jejich chování. Jiné tuto pachovou značku překryjí svou vlastní.

Jisté je, že rozstřikování moči je nesmírně důležitou součástí přirozeného kočičího chování.