chtěla bych se s Vámi podělit o zkušenost, která je pro mne, jako pro jedince, který si váží přírody a volně žijících zvířat v ní, velmi nepříjemnou zkušeností. Vzhledem ke zkušenostem, si bohužel i troufám říci, že pro mnohé z vás to nebude novinka a možná se nad tímto děním ani nepozastavíte, nezamyslíte. Což mi je líto a chtěla bych to tímto změnit.
Čím dál tím více, se setkávám při řízení motorového vozidla s tím, že účastníci pozemní komunikace přejíždějí svými vozy ?chladnokrevně? zvěř. Většinou jsem se setkala již s mrtvou zvěří, však poslední zážitek byl šokující, kdy jsem viděla na vlastní oči, jak automobil srazil srnku a ta se zkrvavená bezmocně točila pod masivními koly automobilu, který ujížděl v klidu dál, záhy druhý automobil ji opětovně přejel, slzy se mi hrnuly do očí a já se ptala PROČ?
Dokážu v uvozovkách ?pochopit?, že někdy člověk nezvládne situaci, kdy mu pod kola automobilu vběhne zvíře, a nelze se vyhnout střetu, nedokážu však pochopit, když se tomu stane, proč tomu zvířeti neposkytne ta dotyčná osoba pomoc, či jej neodstraní z komunikace, nezavolá příslušnou kompetentní osobu, orgán, který by zajistil pomoc, případně odklizení zvířete, copak zvířata jako taková, nemají právo na život? Jakým právem o něm rozhodují lidé, vy?
Kolik kočiček leží na pozemních komunikací a jejich počet přibývá..
Kolik lidí smutní, že jejich miláček je nevítá, protože se nevrátil?. A to jenom proto, že si lidé myslí, že mohou rozhodovat o osudech jiných?
Snad jste pochopili, pokud nikoliv, pochopíte až se tato situace bude týkat vás, kdy miláček se nevrátí právě k vám.
Čtenářka Petra
whitewitch
