Chci vám povědět o pejskovi se špatnou minulostí.

Jednou jsem si řekla, že bych měla udělat něco pro druhé. Mám strašně ráda pejsky a vždycky jsem strašně chtěla mít psa, ale máma mi ho nikdy nedovolila. Zašly jsme tedy s mámou do útulku pro pejsky a zeptaly jsme se, jestli bych si nemohla půjčovat nějakého pejska. Byla jsem moc ráda když mi řekli, že ano.

Pejsků v útulku bylo kolem deseti a všichni na mě smutně koukali. Štěkali, brečeli a dobývali se z mříží ven. Všichni byli krásní. Byli tam kokršpanělé, labradoři, jeden hezčí než druhý. Došla jsem na konec všech klecí a v poslední uviděla bílého smutného pejska se skvrnami. Podíval se na mě a já jsem řekla: "Tohohle!", ten pejsek není škaredý, ale není ani nijak krásný. Ale tím, že je tak strašně hodný, mi připadá nádherný.

Beru ho jako mého pejska.

Každý den si na něj dělám čas. Kolem šesté hodiny s ním vyrazím na hodinu ven. Je to super kamarád a někdy, když mám všech plné zuby vyjdu si s ním ven, vezmu sebou deku, jdeme někam na louku sedneme si na kopec a já z batohu vytáhnu lahůdky které má rád.

Chtěla jsem zjistit odkud je a jakou měl minulost. Ptala jsem se pánů z útulku a ti mi řekli pravdu. Měl majitele, kteří se rozváděli a asi kvůli tomu, že se pořád hádali, bili tohoto pejska. Pes jim potom byl zabaven a museli ho odvést do útulku.

Včera jsem měla narozeniny s rodinou. Dostala jsem nějaké dárky. Ale dostala jsem jeden, NEJLEPŠÍ DÁREK na celém světě, od babičky. Jednu jedinou větu, která mě udělala šťastnou! Tu větu mám pořád v hlavě, pořád si ji opakuji, zpívám, píšu.....: "Tvůj Monty se ke mně může nastěhovat, pokud budeš chtít." Obejmula jsem babičku, obejmula jsem všechny! Monty je můj! Jen můj! Bude volný!!!

Babička má velký dům se zahradou. Dědeček pro Montyho udělal boudu a babička mu na chodbu dala nějaké misky, já jsem nakoupila jídlo pro Montyho.

Pro Montyho si jedu zítra a už se nesmírně těším! Budu s ním chodit všude. Každý den si pro něho zajdu a půjdeme na velkou procházku. Jsem nejšťastnější na celém světě. A myslím, že jsem udělala dobrý skutek.

S Montym se máme strašně moc rádi. Cítím se skvělě a myslím, že osud, který mě potkal je ten nejlepší. Mám skvělou rodinu, pejska?

Všem, kteří si čtou tenhle článek bych chtěla říct, že není hezčí pocit, než udělat něco pro druhého.

V létě jedu na dovolenou, babička s dědečkem jedou ve stejnou dobu, přemýšlela jsem kam dám Montyho. Máma mi říkala, že bych ho mohla dát zpátky do útulku, táta zase říkal, že ho dá ke svému kamarádovi?je to těžké. Bojím se o Montyho a nechci aby se ztratil nebo mu někdo znovu ublížil. Ale dostala jsem nápad, takový nápad, aby byl Monty v pořádku! Mám nejlepší kamarádku a ta má maminku zvěrolékařku! Mají velkou zahradu a dám jim Montyho. Kamarádka s tím souhlasí a její máma také. Tam bude v dobrých rukách. Dokonce jsem naplánovala, že budu s kamarádkou a s Montym chodit na piknik. A taky, že budu Montymu stopovat čas nějaké trasy a Monty se bude zlepšovat a taky s ním budu chodit na cvičiště pro pejsky.

Bude to super. Možná si teď říkáte: ?Však ono ji to jednou omrzí?, ale neomrzí! Nikdy, pravý kamarád nikdy neomrzí!

A až budu dospělá a odstěhuju se do svého bytu, vezmu si s sebou Montyho. Bude to super! Budu spávat vedle něho a když mi někdy bude smutno, on si ke mně lehne a bude mou největší oporou. Když půjdu někdy sama večer ven, tak mě bude ochraňovat a s každým se popere.

Je to ten nejlepší pes na světě a budu ho mít na vždy ráda a on mě.