víc ho po ránu unavit asi neškodí, ale myslím že hlavní problém je v tom, že má konečně SVOJE LIDI a ti ho opět opouští a kamsi odchází. Měla jsem také pejsku z útulku, ta tohle nedělala, ale za to srdceryvně naříkala.  Takže jsem si vzala týden dovolené a jako s malým štěnětem jsem postupně prodlužovala dobu návratu. Za ten týden pochopila, že ji neopouštím a následně byla celých 17 let úžasná kámoška

Jo a ještě jsem na to moje zlobidlo měla jeden takový fígl.On je strašný mazel,pořád leží na zádech a chce drbat na bříšku. Když jsem věděla,že s nim přes den budu trénovat (cokoliv,nejenom neštěkání,ale jakoukoliv poslušnost),tak jsem ho kromě tréninku vůbec nemazlila. Velké,možná i přehnané mazlení-říká se,že se to má,tak i možná že pár lidí,co mě venku vidělo,si o mě myslí,že jsem cvok-byla pro něj kromě piškůtků jako odměna. Hodně to zabralo.  klára

Ahoj,mám taky pejska z útulku a fakt jsem si s nim ze začátku "užila" podobně jako Ty.Akorát já měla ještě tu nevýhodu,že nejenomže doslova devastoval byt po našem odchodu,ale i děsně štěkal,což byl obrovský problém. Mám tu i pár proseb a dopísků,kdy jsem to na jednu stranu skoro vzdávala a na druhou str.jsem jsem byla ochotná udělat max.pro to,abych ho nakonec nemusela vrátit.Psychicky mi moc pomáhali zdejší lidé,kteří mi dávali rady a já se jima snažila řídit.Pejska jsem si brala z útulku v červenci 09 a do listopadu jsem pomalu "nežila ničim jinym,než..."co zas doma zlikvidoval a jestli doma neštěkal a jestli jo,tak doufám,že né moc dlouho". A to nejsem sama,mám rodinu a dítě.                                       Moje rada tedy je...vydrž to.Pejsek je u Tebe strašně krátce,nevíš,jak před tím žil,dveře demoluje,protože chce pryč-za Tebou,ještě nechápe,že se zas vrátíš,lino škrábe předpokládám u dveří,pro což platí to samé-chce ven,za Tebou. Ostatní věci může likvidovat vzteky a opět proto,že jsi ho nevzala sebou. Kdysi jsem měla nalezenou fenečku z popelnice (bylo jí okolo 3 týdnů).Okolo1,5 až 2 let začala najednou při našem odchodu do práce likvidovat v posteli matrace. Já se vždy zlobila,ona se utíkala schovat pod postel,ale příště to udělala zas.Pak mi někdo poradil,ať to přejdu a dělám,že nic,že mi to nevadí.A ono to zabralo.Nevim,nejsem psycholog přes psí dušičku,ale řekla bych,že je to jako u dětí.Chtějí vyzkoušet,kam až mohou zajít a pak i špatná pozornost,je pořád pozornost. Pak se dá ještě trénovat s odcházením a s přicházením. Nejdřív odejdi na krátinkou chvíli,vrat se a pamlsek a pak to prodlužuj. Když uslyšíš škrabání,vrat se a řekni "né,to je špatně" a otoč se zády,pak zas odejdi a hned se vrat a zas pochval,aby pejsek rozeznal,co je dobře a co né. Budu končit a budu moc držel palce. A když budeš mít pocit,že to fakt nezvládáš,že se nemůžeš s pejskem hnout z místa,pořád se to snaž vydržet. ˇOno jednou to zlobení přestane,dveře v nejhoršim můžeš koupit jiný,podlahu taky spravíš,ale....jak víš,že pejsek vrácením do útulku už nebude trpět celý život...Klára