možná se vám to bude zdát příliš tvrdé, ale uvidíte že to brzy přinese výsledky a pak až si budete jisti že pes chápe kde je jeho místo, můžete pozvolna v některých věcech povolovat, ale do té doby musíte být důslední... a kdybyste viděli jakýkoliv obrat směrem zpět tak znovu nasadit vše tak jako na začátku....a psu se nakonec uleví stejně jako vám ;o)

http://www.milacek-phoebe.estranky.cz/

http://blackbubble.weebly.com/

ano, právě teď je ten nejvhodnější věk na to, ukázat psovi, kde je jeho místo....cca v roce dospívá a zkouší, kam až se na pomyslném žebříčku může vyšplhat...

se cvičením, poslušností, socializací, jste měli začít už od malého štěněte, tak nevím, zda jste někam docházeli, co jste dělali, to tady neuvádíte... 

volila bych také ve vašem případě nějakého odborníka, pokud vám sedne přímo cvičák mezi dalšími psy tak jen dobře, pokud ne a pes si tam bude všímat spíše psů než vás, prvně bych zvolila nějaké samostatné hodiny a pak až cvičila ve skupině....

to, že jste mu ukázali, kdo je pánem, moc nechápu, podle mě jste mu to neukázali, navíc pojem "pán" je jen v naší řeči, ne psí, ti mají prostě vedoucího smečky a tím se v tuto chvíli cítí být on....pokud jste dovolili psu zajít tak daleko, že na vás vrčí, když si dovolíte přiblížit se k jeho jídlu, k jeho pelíšku, vlastně k čemukoliv co se mu zdá být jeho, tak ano, pán nepán, již se cítí být alfa samcem... 

okamžitě přestaňte toto chování ignorovat, nebo ho za to plácat, tím to nevyřešíte tak, jak by se mělo, maximálně pes nepochopí vaše "drzé" chování a napadne vás znovu...je potřeba abyste mu ukazovali, že jeho místo je až na konci smečky, a to i za dítětem... 

postupovat budete tak, že (pokud se psa bojíte, dáte mu náhubek) ho nekompromisně budete sundávat ze židlí, křesel, postele, sedačky, prostě z jakéhokoliv vyvýšeného místa...jeho pelíšek přesunete tak, aby měl výhled na celý pokoj i ze země, ale zároveň tak aby byl přístupný, ne někde schovaný, aby se prostě kolem psa dalo chodit, a ne aby si své místečko hlídal...

dále při krmení vždy prvně budete jíst vy a potom pes....nikdy nedávejte večeři prvně jemu...poté co pojíte a půjdete dát jídlo psovi, stoupněte si nad něj a chvíli hrajte, že mu z jídla ujídáte...pak dáte pár povelů a teprve při splnění mu dáte jídlo...měli byste docílit toho, že mu můžete kdykoliv do misky sáhnout, takže bych klidně dělala to, že bych misku položila na zem, a nechala v ní ruku...psovi dávala z ruky...jakmile by udělal jakýkoliv pokus o zavrčení či bránění jídla, misku bych odtáhla....uplně poprvé, pokud se bojíte, můžete to také natrénovat s náhubkem....pes musí pochopit, že zda jídlo dostane, záleží na vás..ale zároven že mu jídlo neseberete, že ruka v misce neznamená že mu to chcete sebrat, ale že mu jídlo dáváte....

taktéž hra, pohlazení, pozornost, musí přicházet směrem od vás,  ne že si ji přijde vyžádat pes....když přijde za vámi on, ignorujte ho...když si ho zavoláte na pohlazení, piškot, bude si toho pak i více vážit...

jako další věc, kterou ukážete psovi, že je poslední, je, že vše jako poslední také bude dělat, tj. chodit do dveří a ze dveří, na procházce by neměl tahat, vy určujete směr, kam se půjde, měl by jít klidně u nohy,  vy půjdete prvně přivítat návštěvu atd., vše co vás napadne...

psa bych netrestala plácnutím po zadku, ale v případě zavrčení povalením na záda (psa chytnete za kůži na krku, tak vás nemůže kousnout ani se vám vysmeknout) a počkat, až se pes zklidní...některým psům to stačí, mě u dost dominantní feny, která nechápala nic jiného, nejvíc pomáhalo ještě ji kousnout do ucha nebo kůže na krku a zavrčet...na to ale dost lidí asi nemá nebo si myslí že jsem blázen :o) ale funguje to...máme doma dospělého nového psa, který si mě velmi zamiloval, ale přítele bral spíš jako jednoho ze členů smečky...sem tam si an něj dovolil ohrnout pysk, ohnat se...Libor se ho bál a taky ho nechtěl trestat, protože ten pes byl půl roku jen v kotci, žádná socializace, cizích lidí se ještě pořád trochu bojí, možná byl i bit...ale jednou se naštval, psu jsem dala náhubek aby se ho nebál a on psa povalil, zavrčel an něj a od té doby už jsem si nevšimla že by si na něj pes zkusil vyskakovat...prsotě pochopil že i Libor je ve smečce nad ním...

možná si myslíte, že pes, pokud je na prvním místě v rodině, je šťastný, ale ve skutečnosti tito psi bývají spíše  frustrovaní, protože to je těžká úloha a pes si myslí, že všechno musí řešit on, protože je v domě nejschopnější, ale ve skutečnosti se často psům velice uleví, když tuto roli přebere paneček za něj....nejčastěji jsou to menší uštěkaní psíci, kteří mají pocit že musí bránit celou svou rodinu ale ve skutečnosti na to svou konstitucí nemají....

držím vám pěsti abyste to co nejrychleji zvládli, ale věřím, že pokud budete chtít, půjde to ;o) 

http://www.milacek-phoebe.estranky.cz/

http://blackbubble.weebly.com/

 Pes je mladý, jistě jsou mnohá řešení, jak z něj vychovat správného psího přítele. Našla bych kvalitní cvičák a tam začala s jeho výchovou. Přeji mnoho zdaru.

Jestliže v ráji nejsou psi, potom chci po smrti jít tam, kam odešli oni.

http://www.deni-bricol.cz

Tolikrát v dotazu zaznělo slovo "agresivní"... a přitom jsem si zcela jistá, že je jen zmatný. Zdá se, že vůbec nevíte, co znamená psa vychovávat, takže jediná rada je dobrý cvičitel, který má zkušenosti s nezvládnutými psy a naučí vás se psem zacházet. V první řadě bych se ale obrátila na chovatele, od kterého jste psa koupili, ten by vám měl poradit nejlépe - má zkušenosti, zná rodiče a další předky vašeho psa.

haf, shiba

www.shibainu.cz