Dobrý den, mám doma sedmiapůlměsíční štěně křížence (vipet + kříženec jezevčíka) a začíná nám přerůstat přes hlavu. Výcvik jsme, myslím, nijak nepodceňovali, od malička jsme ji základy učili. Jenže ona poslouchá jen když se jí chce, když například následuje odměna, někdy ani vidina odměny nepomůže. Nejhorší je situace, když je puštěná venku navolno a nechce přijít ke mě, abych jí mohla dát vodítko. Všechno bere jako hru, venku bere do tlamy hnusy abych jí honila, pomůže jen ignorace. Taky poslední dobou požírá kosti co najde u paneláku, takže jí pouštím až v lese, ale pak mám zase někdy problém dostat ji zpět na vodítko. Nechce na poevl přijít úplně ke mně, protože ví, že nejspíš dostane vodítko, přestože ji k sobě volám nejen při této příležitosti. Navíc, když odmítá poslechnout, nemůžu jí dát na zadek, protože nemám šanci ji chytit, dovede pelášit jako pravý vipet. Chytnu jí až u baráku, ale zase nechci, aby měla příchod domů spojený s výpraskem. Další veliký problém představuje fakt, že stále ještě vykonává potřebu doma. Když jsou připraveny noviny, tak na ně. Zároveň ale ví, že se potřeba vykonává venku - odmala je za to chválená (důkladně). Ale jednoduše není ochotna vyčkat si na procházku a pustí to doma. Chodíme s ní velmi často - až 8krát denně, ale nezabírá to, kolikrát se vyčůrá akorát po příchodu domů. Ze začátku jsem byla proti máčení čumáku nebo tělesným trestům, ale zvyšování hlasu na ni neplatí. Po vipetech je to strašná citlivka, takže, když je vytahaná za kůži, často zaleze pod gauč, ale spíš je to strašná herečka. Když jí dám na zadek, za chvíli zase vrtí ocasem. Můžete mi prosím někdo poradit co si počít s touhle vychytralou potvůrkou? Díky moc