Stěhování živočišných druhů směrem k pólům, v našem případě k severu, je již doložitelným faktem. Měnící se podnebí na zeměkouli i v Evropě se projevuje například změnami ve skladbě rostlinstva i živočišstva i ve způsobech oblékání lidí. Stačí připomenout dobu ledovou, kdy bez pořádného kožichu člověk nepřežil ani v krátkém létě, či renesanci, kdy Homo sapiens sapiens kožešin používal jen jako ozdoby, anebo vzpomenout na devatenácté století, kdy bylo chladněji a například Karel Havlíček Borovský měl vždy po ruce pořádnou kožešinovou čepici.

Dnes se zdá, že jih bude více trpět suchy a možnost obživy zde bude čím dál obtížnější. Směrem k severu se začínají stěhovat živočišné druhy, které v těchto končinách domovem nejsou. Například již několik let se sporadicky objevují na jižní Moravě šakali, ale i „nové“ druhy ptáků, kteří dříve do střední Evropy zalétali jen zřídka. A samozřejmě také nové druhy hmyzu. S těmito klimatickými změnami souvisí i možná rizika šíření exotických onemocnění známých doposud jen z tropických, popřípadě subtropických oblastí.

V Evropě již byla například u sudokopytníků zjištěna virová horečka údolí Rift, původem z Afriky, a člověka mohou ohrozit i různé tropické horečky přenášené savým hmyzem, známá je též Marseilleská nebo Středozemní horečka přenášená klíšťaty, způsobují ji baktérie Rickettsie. V Itálii se věnuje pozornost tzv. tygřímu komárovi (zanzara tigre), který může snadno přenášet encefalitidu či horečky dengue a chikungunya. V Itálii se objevil tento komár poprvé v roce 1993 a v roce 2001 v jižních oblastech Švýcarska.

Státní veterinární správa ČR sleduje i tyto trendy „obohacení“ škály onemocnění zvířat novými nemocemi. Proto je na místě věnovat pozornost dovozům zvířat jak hospodářských, tak zvířat pro zájmové chovy z oblastí, kde se vyskytují pro nás exotické nemoci. Jednou z těch „atraktivních“ je například Krymsko – konžská hemorrhagická horečka, která se vyskytuje na Blízkém východě a v některých oblastech Afriky. Onemocnění přenášejí infikovaná klíšťata a mohou nakazit nejen zvířata ale i lidi. Proto například musejí být před vstupem do EU vyšetřeni sudokopytníci. A všichni pštrosi a ostatní běžci z Asie a Afriky musejí být ošetřeni proti klíšťatům, nebo musejí být 21 dnů před dovozem umístěni v izolaci, kde jsou před klíšťaty chráněni.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR